Slovanské náboženství

, náboženský systém starých Slovanů. Z nepřímých informací písemných a archeologických pramenů jsou doloženy rozvinuté náboženské a mytologické představy Slovanů. Slovanská božstva tvořila polyteistický panteon s výsadním postavením patriarchálních božstev. Z panteonu slovanských božstev vyniká Perun (bůh hromu a blesku, vládce bohů), doložený jak u východních, tak u západních Slovanů. Kromě Peruna doloženi Svarožič (Radegast), syn Svaroga (boha slunce a ohně), Svantovít, Rugievit, Porevit, Porenut, Dažbog (dárce úrody), Volos (ochránce stád), Stribog. Existence svatyní nadregionálního významu doložena v Arkoně (Svantovítova) na Rujaně, v Rethře (Svarožič, ztotožňované se svatyní na hradišti Feldberg), Novgorodě; archeologicky odkryty v Peryni u Novgorodu, v Kranogorském, dřevěný chrám v Gross Raden, v Mikulčicích, v Břeclavi-Pohansku, v Hradsku u Mšena. Kromě kultovních míst uctívány stromy, háje, prameny, osamělé kameny ap. V 9. – 10. stol. pohanské slovanské náboženství nahrazováno křesťanstvím; doloženo období tzv. dvojvěří.