Smysl

1. filozofie, psychologie latinsky sensus, řecky logos; význam; to, co je pro člověka podstatné v daném jevu či ději; vnitřní souvislost chápaná jako platná; odpověď na otázku proč. Pro člověka je zvlášť důležitý smysl života; podle V. E. Frankla je „vůle ke smyslu“ uložena hlouběji než „vůle k slasti“ či „vůle k moci“, a proto absence životního smyslu je hlavním problémem moderního člověka; 2. fyziologie sensus, modalita smyslová – skupina podobných smyslových zážitků, které jsou zprostředkovány buď smyslovým orgánem (např. okem), nebo souborem rozptýlených smyslových receptorů určitého typu (např. receptory bolesti). Jejich prostřednictvím získává organismus informace o vnějším prostředí a o vnitřních dějích, které jsou podnětem pro určité reakce jedince. Smysl je charakterizován a) určitým typem smyslových receptorů specializovaných na příjem adekvátních podnětů (reagují např. na světlo, zvuk ap.); b) specifickou nervovou dráhou, po níž je informace vedena z receptorů do centrálního nervového systému; c) specifickou oblastí centrální nervové soustavy, kde jsou informace z receptorů zpracovány. – Člověk má asi 20 smyslů. Vedle pěti klasických (zrak, sluch, hmat, čich, chuť) má např. smysl pro bolest, teplo, chlad, svalové napětí, postavení kloubů, osmotický tlak tělních tekutin, hladinu krevní glukosy. Některé smyslové informace nejsou vnímány přímo, ale projevují se zprostředkovaně v motivaci (např. osmoreceptory navozují pocit žízně, glukoreceptory pocit hladu); 3. hovorově označení pro smyslový orgán a vnímání. Viz též počitek, vjem.

Ottův slovník naučný: Smysl

Smysl (lat. sensus) jest nástroj čili orgán čití, kterým podráždění nervové vede se až do center mozkových, kdež přeměňuje se v pocit. Obyčejně uváděnou pětici smyslův (chuť, čich, hmat, sluch, zrak) lze rozšířiti podle toho, jak se kdy kvality pocitů proti sobě vymezují, a tak lze mluviti na př. o tlakosmyslu, svalosmyslu, smyslu pro rovnováhu a tělosmyslu s jeho výslednici, pocitem životním čili vitálním. Ale přece schází smysl pro důležité agencie přírodní, jako elektřinu a magnetismus, které teprve myšlením odkrýváme. V tomto vytčeném rozumu smysl jest tolik jako čidlo. Jest však ještě význam druhý: smysl jest schopnost čidlem číti a čidlo jest orgánem smyslu.

Související hesla