Španovští z Lisova

, český šlechtický rod, původně vladycký, doložený od konce 15. století. Jádro rodových statků tvořily Pacov, Mladá Vožice, Miličín, Šelmberk. Michal Španovský z Lisova († okolo 1597). Rod vymřel v 17. století.

Ottův slovník naučný: Španovští z Lisova

Španovský z Lisova, příjmení staročeské rodiny vladycké, která pocházela z Plzeňska a zvala se po vesnicích Lisově a Spaňově. Soudíc z erbu (černého kolmého pruhu na bílém štítě a klenotu dvou rohů zdobených pery) byli stejného původu s Roupovskými, Kanickými, Reneckými a j. První proslul Mikuláš, jehož přijal král Matiáš r. 1482 do své služby. Byl hejtmanem jeho vojska, od r. 1485 hejtmanem na Korneuburce, t. r. na Novém Hradě (v Čechách), r. 1686 na Cmuntě. R. 1487 čině své poručenství bydlil na Mor. Krumlově. (Viz »Arch. č.« VI. a XVI.) Dostal se pak v držení Cmuntu, r. 1503 nabyl od pánův z Rožmberka, jímž potom sloužil, několika vesnic a panství přiběnického a r. 1507 koupil Želeč († j. 1524). Syn jeho Oldřich ujal Želeč, ok. r. 1524 a prodal r. 1525 Spanov Domažlickým, také držel r. 1531 ves Skalici u Soběslavě, býval hejtmanem kraje bechyňského, směnil r. 1547 Štipoklasy za Bezděčín a prodav r. 1550 Želeč koupil t. r. Pacov. R. 1553 prodal Viklantice a t. r. zemřel (manž. od r. 1524 Mandaléna z Ejcinku). Synové jeho usnesli se napřed o společném řízeni statkův svých (1554), ale r. 1561 se rozdělili, každý dostal pětinu zámku Pacova a kromě toho kus z panství. 1. Jan dostal polovici města Pacova, byl r. 1566 na říšském sněmě v Augšpurce, koupil r. 1577 statek Hrádek a zemřel buď na konci r. 1582 neb poč. r. 1583. Náboženství byl augšpurské konf. Manž. od r. 1561 Anna z Tovaru spravovala Pacov za nezletilosti synův Oldřicha a Ludvíka a prodala jej r. 1584 Michalovi. 2. Erazim, druhý syn, obdržel polovici města Pacova, již však záhy prodal. Usadil se v Dolních Rakousích, kdež držel statek Walterskirchen ještě r. 1584. (Manž. Kateřina Bruntálská z Vrbna). Synové jeho Jáchym (mladší), Ferdinand a Vít usilovali o to, aby byli přijati do pan. stavu kr. Čes. Ferdinand žil ve Znojmě a měl z manž. Judity dceru Alžbětu (*1602) a syna Erazima Albrechta (*1604). Vít ženil se r. 1604 s Kristinou Haklovou z Lichtenfelsu a r. 1616 s Annou Alžbětou Vencelíkovnou ze Sarabic a měl dceru Kristinu (*1616 ve Znojmě). 3. Michal dostal za díl vesnice u Cetoraze a ze všech bratří byl nejvzdělanější, nejvtipnější a nejlepší hospodář. Jsa muž zřízení znalý byl v l. 1570 – 75 podkomořím měst věnných a r. 1575 – 95 nejv. písařem a kr. radou. V mládí měl ves Zahrádku, kterou r. 1554 prodal, r. 1579 koupil Ml. Vožici a polovici Přeštic, r. 1581 Bukovou a Noskov, r. 1584 polovici Pacova, r. 1586 zámek Šelmberk, r. 1593 Miličín. Statky své obezřetně řídil, všude cechy obnovil a ve Vožici vystavěl kostel. Pominuv se smysly zemřel okolo r. 1597. (Manž. Anna Švihovská z R.) Nejstarší syn jeho Erich oženil se proti vůli otcově s Lidmilou Pekárkovou z Poněšic, pročež r. 1585 od otce jat a držán ve vězeni v Pacově, odkudž uprchl i s manželkou na Moravu. Nějaký Erich Španovský pochován r. 1588 v Pacově. Ostatní synové byli Jan, Mikuláš a Jáchym (mladší). První dva zastupovali otce za jeho nemoci a prodali r. 1597 Krasavce a r. 1598 polovici Přeštic. Jan byl c. k. panatýrem a zemřel, tuším, r. 1598. Ostatní dva prodali r. 1600 Miličín, r. 1601 horské vesnice u Smilkova, Mikuláš vzal pak za díl Pacov, oženil se r. 1604 s Aničkou z Doupova, býval hejtmanem kraje bechyňského. Zemřel asi r. 1617. Po jeho smrti Pacov prodán. Synové jeho byli Michal a Bedřich († 1619 ?). Jáchym byl od r. 1595 ženat s Amalií z Puchheimu a držel za díl Vožici a Šelmberk, jež r. 1603 prodal. Zdědil po Esteře Vchynské z Těmic statky Vítanovice a Těmice (1600), jež také prodal. 4. Jáchym dostal za díl vesnice severovýchodně od Pacova. V tituláři r. 1589 vydaném uvádí se v panském stavě a jako pán na Loutkově a Chýšce (tuším, jako poručník). O jeho potomstvu není nic známo. 5. Štěpán dostal za díl vesnice východně od Pacova s Chýškou, v níž sídlo vyzdvihl, k tomu koupil r. 1578 Loutkov. R. 1588 přijat do stavu panského, ale, tuším, tehda zemřel. Zůstavil vdovu Elišku Černčickou z Kácova († 1594?) a syny Jana Oldřicha, Jáchyma a Krištofa Arnošta. Tito něco odprodali r. 1592, r. 1596 prodali dva poslední Březinu (Jan byl, tuším, již mrtev). Jáchym (starší a naposled nejstarší) býval od r. 1610 hejtmanem kraje bechyňského, dědil po r. 1615 po Krištofovi, držel r. 1618 také Jiřice a Suchohrdly na Moravě, stal se r. 1622 reformačním kommissařem v Táboře, ale víc a více upadal v dluhy. Zemřel r. 1635 a statky jeho všechny uchvátili věřitelé. (Manž. [druhá?] Mandaléna Myškovna ze Žlunic 1627). Syn jeho Sigmund Mikuláš zavražděn r. 1623. Dcery Eva Alžběta a Polyxena zachovaly si skrovný zbytek jmění. Polyxena vdala se r. 1656 za Jana Karla z Mateřova. – Z neznámého předka byli: Adam Michal byl do r. 1614 pacholetem na cís. dvoře a zemřel r. 1615 v Hradci Jindř. Jan Oldřich vychodil školy u jesuitů v Jindř. Hradci a odešel r. 1609 do Pasova za pachole k arciknížeti Leopoldovi, ale ještě t. r. zemřel. Snad byl otcem jeho Oldřich, jenž žil v Hradci, a r. 1623 zemřel. Jáchym Václav studoval u týchž jesuitů, držel r. 1629 dům v Hradci, bydlil r. 1635 v Řečici a obdržel toho r. 1636, že mu byl vydán rodinný archiv zůstávající za Jáchymem nejstarším. Také měl dům v Hořepníce, který prodal Mandaléně, tetě. Zemřel r. 1638 v Jindř. Hradci zůstaviv vdovu Dorotu Kořenskou z Terešova. Zchudlá větev téže rodiny žila v XIX. stol ve Slezsku. Zde byl Osvald Španovský z L. registrátorem knížetství Javorského a Svídnického. Zemřel ok. r. 1892 zůstaviv vdovu Anežku v Javoře žijící a kromě dcery (vdané v Raviči) syna, který se oddal hospodářství v Rak. Slezsku. Sčk.