Spekulace

, z latinského speculatio, zkoumání, prohlížení; a) uvažování, přemýšlení, bez ohledu na zkušenost; např. ve scholastice byla spekulace jako myšlenkový experiment jediným způsobem, jak se dobrat posledních důvodů věcí (Boha); b) vymyšlená věc bez opory ve zkušenosti; c) někdy pejorativně „pouhý výmysl“(např. systém G. W. F. Hegela nazýván jeho odpůrci “spekulativní filozofie”).

Ottův slovník naučný: Spekulace

Spekulace (z lat.), vlastně zvědy, slídění, pak pátrání, hloubání. Z toho se vyvinul význam plán, záměr, vypočítavost a pak i zisk (kupovati něco na spekulaci = pro zisk); dobrá nebo špatná spekulace značí pak zdařený nebo nezdařený podnik a koupě na spekulaci. Spekulace filosofická čili spekulativní filosofie zabývá se pojmy metafysickými, aby učinila zkušenost a svět myslitelným, a uchyluje se k pomyslům a theoriím ležícím více méně daleko za mezí daných fakt. Spekulativní jest pojem atomů jako monady, hmoty jako duše, pojem substance stejně jako síly. Dlužno si uchovati povědomí, že uvedené pojmy mají hodnotu jen pomyslů pomocných čili že každý z nich jest jen hypothesou vytvořenou na popud zkušenosti. Ale spekulace filosofická přenáší se přes meze dané zkušenosti a chce ve věcech nadsmyslných zjednávati bezpečné poznání. (Hlavně tak tíhne zvídavost lidská k transcendentním pojmům boha, věčnosti, nesmrtelnosti duše). Nepochybuje o objektivní platnosti svých vět a vztahů jich k předmětenstvu nadsmyslnému, nepochybuje, že pojmům může býti jejich předmět zaručen, že pojmy a věci, myšlení a bytí se kryjí a na tomto bodě ztrácí se jí měřítko kritické a ona se stává plně dogmatickou. Ježto však cíle takto vytknuté až posud vždy zklamaly lidské očekávání a zmnožily zmatek náhledů, vznikl a udržuje se důvodně skepticismus, kterýž vůbec pochybuje o možnosti jakéhosi objektivního poznání, a vznikl tolikéž kriticismus, který dříve chce prozkoumati poznávací hodnotu našeho intellektu, nežli se počne budovati metafysika předmětenstva. Postup spekulace filosofické jest ten, že bez předchozí kritiky, je-li skutečně možné poznávání nadsmyslné, systémy se osnují a poznání se rozšiřuje z pouhých pojmů, aniž pro konstrukce odtud vzešlé sehnati lze doklady v možné zkušenosti. Východiskem jest přílišná důvěra v mohutnost poznávací a cílem neomezenost vědění. Éthika spekulativních filosofii jest mystická, ježto dobro se zde vyvozuje z principu světového (vyvozování mravních pojmů z neviditelné říše boží nebo z intelligibilního světa a podob. zdrojů). Zb.

Související hesla