Spora

, výtrus – biologie obecný termín pro rozmnožovací struktury u hub, bakterií a výtrusných rostlin rostlin, zpravidla jednobuněčné tělísko vzniklé nepohlavní nebo pohlavní cestou; klidové stadium určitých druhů organismů odolné proti působení nepříznivých vlivů, které umožňuje jejich přežití a šíření v nepříznivých podmínkách. Za vhodných podmínek může spora opět vyklíčit, tj. přeměnit se ve vegetativní formu; a) botanika rozmnožovací jednobuněčné haploidní tělísko rostlin. Vzniká ve sporangiích (výtrusnicích). Z vyklíčené spory vznikne gametofyt (pohlavní generace). U rostlin žijících ve vodě bývají spory nahé, opatřené bičíky (výtrusy rejdivé, zoospory). Spory rozšiřované větrem jsou oblaněné, odolné proti vyschnutí. Spory některých druhů rostlin mají stejný tvar a velikost, u jiných druhů jsou rozlišeny na mikrospory a makrospory; b) mikrobiologie klidová forma převážně tyčinkových bakterií, vznikající zahuštěním buněčné plazmy. Endospory vznikají uvnitř mateřské buňky (jedna spora v jedné buňce); mateřská buňka se rozpustí a spora se uvolní. Spory jsou odolné vůči vysoké teplotě, extrémnímu pH prostředí, účinkům záření, chemickým vlivům ap. Tvoří je zástupci rodů Bacillus a Clostridium. Vysoce patogenní pro člověka i zvířata. Spory aktinomycet vznikají ve větším počtu na konci vláken, jsou méně odolné; mykologie rozmnožovací struktura vznikající nepohlavně (konidie) ve specializovaných hyfách nebo na nich, nebo pohlavně ve sporangiích, ve vřeccích nebo na bazidiích; klíčí v podhoubí (mycelium).

Související hesla