Starobylé východní církve

, předchalcedonské církve – ustálené souhrnné označení pro křesťanské církve, které se osamostatnily po čtvrtém koncilu ekumenickém v Chalkedonu; jeho výsledky v důsledku christologických sporů odmítaly. Patří k nim nestoriáni, jakobité, maronité a mnohé církve, viz též Apoštolská církev východu, církev chaldejská, církev etiopská , Arménská apoštolská církev, Syrská ortodoxní církev malabarská v Indii, církev koptská aj. Svým pojetím jsou blízké pravoslaví. V 15. – 19. stol. v důsledku snah o unii církevní uznaly části některých ze starobylých východních církví papežský primát a sjednotily se s katolickou církví (viz též východní katolické církve).

Související hesla