Stélka

, thallus botanika jednoduché rostlinné tělo nerozlišené na kořeny, stonky (lodyhy) a listy. Vyskytuje se již u bakterií, dále u řas, hlenek, hub, lišejníků a u mechorostů. Podle tvaru a uspořádání se rozeznává např. a) stélka foliózní, rozlišená na kořínek, lodyžku (stonek) a lístek (fyloid); b) stélka kapsální, jednoduchá neoblaněná buňka uložená ve slizovém obalu; c) stélka keříčková, tj. plochá, mnohobuněčná, obvykle větvená, uchycená k podkladu v jednom místě a zřetelně od něho odstávající; d) stélka kokální (buněčná), s buňkami chráněnými buněčnou stěnou; e) stélka korovitá, mnohobuněčná, pevně přirostlá k podkladu; f) stélka lupenitá (thalózní, frondózní), v jednom místě přirostlá k podkladu (lišejníky) nebo přirůstající pomocí kořínků (rhizoidů), např. u játrovek a hlevíků); g) stélka monadoidní, jednobuněčná, nejčastěji kulovitého nebo kapkovitého tvaru, s jedním či více bičíky; h) stélka rizopodiální, jednobuněčná, s neoblaněným protoplastem, tvořící panožky; i) stélka sifonální (trubicovitá), tvořená jednou velkou mnohojadernou buňkou, často větvenou; j) stélka sifonokladální, tvořená mnoha buňkami, obvykle ve tvaru vlákna, s více jádry v jedné buňce; k) stélka trichální, v podobě mnohobuněčného vlákna, s jedním jádrem v buňce, často se větvící.

Související hesla