Stereoskop

, přístroj se dvěma optickými soustavami určený k pozorování dvojice obrazů sestrojený tak, aby každé oko vnímalo jen jeden obraz ze dvojice tzv. stereoskopických obrazů; vbuzuje dojem prostorového vidění obrazů (viz též anaglyf, stereoskopie).

Ottův slovník naučný: Stereoskop

Stereoskop (z řec.), přístroj optický. Pozorujeme-li předmět rozložený v rovině kolmé ke směru zírání, neliší se pozorování levým okem od pozorování okem pravým. Je-li však předmět trojrozměrný, pak se pozoruje levým okem těleso více s levé strany, pravým okem více s pravé strany a jednotlivé obrázky, vznikající na sítnicích obou očí liší se tím více, čím předmět je očím blíže. Tento rozdíl obou obrázků způsobuje zvláštní vlastnost jediného toho obrazu, který povstává v našem vědomí spojením obou podráždění na dvou sítnicích v jednom společném nervstvu. Jediný obraz předmětu, který oběma očima pozorujeme, má ráz tělesnosti, vidíme na předmětě nejen jeho šířku a délku, ale také jeho hloubku. Fotografujeme-li předmět obyčejnou komorou fotografickou s jedním objektivem, jest výsledkem jediný obrázek podobný obrázku povstávajícímu na sítnici jednoho oka. Upravíme-li však komoru tak, aby dvěma objektivy, vzdálenými asi tak jako jsou oči, povstávaly vedle sebe dva obrazy předmětu, pak můžeme na těchto obrazech odkrýti rozdíly pozorování okem levým a pravým a mimo to můžeme vhodným pozorováním těchto dvou obrázkův oběma očima dosáhnouti téhož dojmu tělesného čili stereoskopického, který nastává při přímém pozorování předmětu fotografovaného. Přístroj k pozorování těchto stereogrammů, povstalých komorou stereoskopickou, sluje stereoskop Velmi rozšířen a všeobecně znám jest stereoskop Brewsterův, kterým oba stereoskopické obrázky (stereogrammy) promítají se (zdánlivě) na společné místo na základě lomu. Vyobr. č. 3988. ukazuje schematicky uspořádání tohoto stereoskopu. K očím O1 a O2 kladou se okuláry stereoskopu, polovice to čočky spojné, P a Q namířené k sobě krajem. Těmito čočkami pozorovatel dívá se na stereogrammy A a B a spatřuje obrazy těchto dvou předmětu ve společném místě C jako jediný obraz stereoskopický. Jinak řečeno, čočka P způsobí, že obraz předmětu A padne na to místo sítnice, kde by povstal obdobný obrázek při pozorování skutečného předmětu (na A fotografovaného) okem levým, čočka Q způsobí pak podobně, že obraz předmětu B padne na to místo sítnice, kde by povstal obrázek při pozorování skutečného předmětu trojrozměrného okem pravým. Vzdálenost obrázků A a B od čoček P a Q řídí se dálkou zřetelného vidění očí pozorovatelových, podobně nutno u různých pozorovatelů podle vzdálenosti očí od sebe měniti vzájemnou vzdálenost P a Q. Tak jako lomem při stereoskopu Brewsterově spojují se oba předměty A a B v jediný obraz C, podobně lze odrazem ode dvou zrcadel pozorovati splynutí obrázků stereoskopických. Na této myšlence založil Wheatstone stereoskop zrcadlový. Z uvedeného vysvítá užívání stereoskopu jako stroje reprodukčního. Lze však stereoskopu užíti i tam, kde skutečné zírání jest jen nepatrně stereoskopickým, jak je tomu při předmětech velmi vzdálených nebo velmi malých. Předměty vzdálené lze pozorovati dvěma dalekohledy, jejichž osy jsou ve vzdálenosti několikráte větší než vzdálenost obou očí, jestliže paprsky oběma objektivy prošlé převedeme zrcadly neb hranoly totálně reflektujícími do okulárů ve vzdálenosti očí umístěných. Takovýto telestereoskop sestrojil Helmholtz. Podobně lze malé předměty pozorovati mikroskopem binokulárním, jejž v různé úpravě sestrojili Drümer a Braus, Greenough, Czapski a j. Grousilliers do rovin skutečných obrazů, oběma objektivy telestereoskopu vytvořených, umístil značky na skle vyryté, jejichž obraz promítá se při pozorovaní do určité hloubky stereoskopického obrazu. Ze vzdálenosti těchto značek určitě na dvě místa obrazu promítnutých bylo možno měřiti vzdálenost předmětů ve směru pozorování rozložených (hloubku předmětu). Pulfrich zdokonalil tento měřicí stereoskop pro měření hloubky předmětů na základě fotografií stereoskopickou komorou zhotovených a nazval jej stereokomparátorem. Podrobnosti o tomto důležitém stroji a o zajímavém různém jeho upotřebení viz v »ZS f. Instrumentenkunde« XXII. roč. 1902. Vedle zmíněných stereoskopů pro pozorování subjektivní, sestavena byla četná zařízení pro stereoskopická pozorování objektivní. O všech různých těchto strojích nelze zmiňovati se na tomto místě. Tak na př. promítnou se na velikou stěnu dva stereogrammy k sobě náležející, jeden vedle druhého, každý pozorovatel dívá se na obrázky zvláštními skly stereoskopickými, jež spojují oba obrazy. Jednodušší methodou jest zbarvení obou diapositivů barvami komplementárními a promítnutí jich na jedno stinítko společné. Pozorovatel dívá se brejlemi, jejichž skla jsou obdobně zbarvena komplementárně, tak že každým okem vidí jen jeden (příslušný) obraz Složitější jsou zařízení, při nichž obrázky stereoskopické promítají se na stinítko střídavě a pozorují zařízením, které dovoluje pouze střídavé pozorování levého obrázku pouze levým okem, pravého pak okem pravým. nvk.

Související hesla