Sterilizace

, sterilace – 1. lékařství umělé vyvolání sterility; chirurgický zákrok, který zabrání oplodnění, ale neodstraňuje ani nepoškozuje pohlavní žlázy. Provádí se u ženy podvázáním vejcovodů, u muže podvázáním chámovodů; 2. ekonomie označení pro operace na peněžním a kapitálovém trhu, jimiž musí ČNB odsávat likviditu vznikající v důsledku přílivu zahraničního kapitálu; 3. mikrobiologie usmrcení nebo odstranění všech mikroorganismů a jejich klidových stadií přítomných v daném prostředí. Provádí se a) fyzikálními metodami, např. horkým vzduchem (termosterilace), ionizačním zářením (radiosterilace), horkou párou pod tlakem; b) chemickými metodami (chemosterilace), použitím různých chemických roztoků. Var se nepovažuje za plně účinnou metodu sterilizace.

Ottův slovník naučný: Sterilizace

Sterilisace (z lat.) je čásť desinfekce (antisepse, po případě asepse) a znamená v obyčejném běžném slova smysle soubor opatření, jimiž nástroje lékařské, obvazkový materiál atd., též výživné půdy, mléko k výživě kojenců sloužící atd. zprošťujeme mikroorganismů, zvl. choroboplodných, a jejich zárodků, jež na nich lpí nebo lpěti by mohly. Věci ty zbavujeme těchto mikroorganismův umrtvujíce je. K tomu máme prostředky trojí: 1. činitele lučební, 2. mechanické a 3. vlivy tepelné. Nejjednodušší jsou mechanické: je to voda, kartáč a mýdlo. Voda, je-li přiměřeně horká, je zároveň částečně i činitelem tepelným; mýdlo má do jisté míry i význam sterilisačního prostředku lučebního. Z vlivů tepelných ovšem jediné spolehlivá je vyšší teplota (var, po případě proudící horká pára), někdy i horký vzduch, jehož teplota dosahuje stupňů, při kterých bakterie hynou, po případě i oheň. Příklad přístrojů, v nichž teplem sterilisujeme a jichž známe dlouhou řadu, jest thermostat, ve kterém mimo jiné sterilisujeme ranlékařské přístroje, dále t. zv. desinfektory, prostornější stroje, v nichž šatstvo, prádlo, zásoby obvazkového materiálu sterilisujeme obyč. horkým vzduchem. Nejrozšířenější pomůcky sterilisace jsou prostředky lučební, jež jsou buďto skupenství pevného nebo kapalné nebo plynné. Z předlouhé řady některé došly rozšíření největšího: z pevných iódoform, z kapalných lih, roztok kyseliny karbolové (1 – 3 – 5%), sublimátu (1:1000), kyseliny bórové (2 – 4%), z plynných nejnověji páry formalinové. Sterilisace však zasahá ještě dále, počínajíc si tou příčinou zcela důsledně, v čemž jí zkušenosti úspěchy svými, proti dřívějšku znamenitými, zcela za pravdu dávají. Zaujímá v obor své působnosti i okolí nemocného, lékaře a jeho assistenty, tělo nemocného, zvláště pole, na kterém se operuje, dále nástroje (tyto se obyčejně vyvařují a ponořuji do 3%ního roztoku kyseliny karbolové), obvazkový materiál, a to mull (t. zv. mull sterilisovaný jest učiněn zárodků prostým vyšší teplotou nebo přísadami protihnilobnými, nejčastěji sublimátovým roztokem), vatu, dřevěnou vlnu, obinadla atd., drenážky (drainages), šicí materiál (hedvábí, catgut), roušky, jimiž rány se obkládají, a tampony, jimiž krev se vysušuje. Čím více proniká smysl pro nejpřísnější čistotu v lékařstvu při všem, co jakkoli souvisí s nemocným, zvl. ranou, tím více vítězí a půdy nabývá asepse, která obcházejíc prostředky lučební spokojuje se a vystačí obyčejně s prostředky tepelnými. I tu pak poslední dobu zjednává si půdy počínání suché, kdežto dříve rána bývala zaplavována roztoky protihnilobnými měrou rozsáhlou. Dnes vystačuje se ponejvíce suchými tampony sterilisovanými, suchými rouškami atd., aspoň na klinikách. V praxi venkovské, kde přicházejí nemocní do rukou lékařových nečistí, posud to možno není. Pnrk.

Související hesla