Sternbergit

, kosočtverečný minerál, sulfid stříbra a železa. V tenkých tabulkách, celistvý, zlatohnědý nebo smolně hnědý, kovově lesklý. T = 1,5, hustota 4,1 – 4,2 g•cm–3. Vyskytuje se dosti vzácně na rudných žílách, poprvé byl nalezen v Jáchymově, jinak také v Měděnci. Častější v Andreasbergu (Harz, Německo). Nazván podle přírodovědce hraběte Kašpara Marii ze Šternberka.

Ottův slovník naučný: Sternbergit

Sternbergit, nerost po prvé v Jáchymově nalezený a V. Haidingrem pojmenovaný na počest Kašpara hraběte Šternberka, náleží ke kyzům stříbrným, ze stříbra, železa a síry složeným. Krystally jeho jsou šestiboké tabulky soustavy kosočtverečné, jevící velmi často dvojčatý srůst podle základního hranolu. Barva jest tombakově hnědá, často jsou krystallky na povrchu violově naběhlé. Štěpnost dokonalá podle plochy zpodové, na krystallech sternbergit,u nejvíce vyvinuté. Sternbergit, jest jemný, ohebný, tvrdost pouze 1 – 11/2, hust. 4.1 – 4.2. Na uhlí se taví v magnetickou kuličku, na povrchu stříbrem pokrytou, v kyselině dusičné a v lučavce královské se rozpouští. Chemický jeho vzorec jest AgFe2S3 čili Ag2S . Fe4S5 se 34.13% stříbra, 35.45 železa, 30.42 síry. Kromě Jáchymova vyskytuje se též na saské straně hor Krušných u Marienberka, Johanngeorgenstadtu a Schneeberka, ale všude vzácně. Ještě vzácnější jsou příbuzné nerosty ze skupiny stříbrných kyzů: argyropyrit (Freiberg), frieseit (Jáchymov) a argentopyrit (Jáchymov, Marienberg, Freiberg). Fr. Sl-k.

Související hesla