Šternberk

, město na střední Moravě v okrese Olomouc, ležící na úpatí Nízkého Jeseníku; 14 400 obyvatel (1999). Průmysl strojírenský, hodinářský (Prim, Chronotechna), kovoobráběcí, dřevozpracující, potravinářský . – Po roce 1253 založen hrad, město vzniklo před rokem 1296. Gotický hrad přestavěn v roce 1538 na renesanční zámek, upraven novogoticky po roce 1886; augustiniánský klášter založen v roce 1371, byl barokně přestavěn v 18. stol., sloup svaté Trojice (1719). Muzeum hodin.

Ottův slovník naučný: Šternberk

Šternberk: Š. (Sternberg), staré, kdysi opevněné město na Moravě, na úpatí Jeseníka, po obou stranách potoka Sítky, má s předměstími 1206 d., 74 obyv. č., 15.221 n. (1890), 15.220 obyv. (1900). Šternberk: š., z předních průmyslových měst moravských, jest sídlem okr. hejtm. a soudu, vrchního kommissařství finanč. stráže, četn. stanice, pš., telegrafu, telefonu a žel. stanice při tr. Šternberk: š.-Ziegenhals-Krnov a Nezamyslice-Šternberk: š., má kostel Zvěstování P. Marie, dvě 5tř. šk. obec. s paral. pro chl. a dívky, 1tř. obec. šk. na předměstí v Novosadech, 1tř. soukr. s práv. veřej., 3tř. měšť. pro dív. a 2tř. průmysl. pokrač. šk., stát. odbor. šk. tkalcovskou. zemskou reálku a blázinec, nemocnici, 2 lékárny, kongregaci chudých škol. sester; měst. spořitelnu s pobočkou Rak.uher. banky, spořit. a zálož. spolek a několik akc. společností. Průmysl zastoupen ve městě dosti značně, jest zde stát. továrna na tabák, parostroj. pivovar, sladovna, par. mlýn, 21 továren na bavlněné, lněné a jemné látky, koberce, několik závodů na bílení, barvení, potiskování, úpravu lněn. a bavln. přediva a tkaniva, výrobu zboží hedvábného, zejména stuh, továrnu na vatu, kůže, ovocnářství, čilý obchod, podporovaný týden. a výroč. trhy. Šternberk: š. jest střediskem moravského průmyslu textilního, jímž se živí větší čásť obyvatelstva. Fid. panstvi Šternberk: š. a Piňovice (6755.7 ha půdy) se zámkem a cihelnou drží Jan kníže Liechtenstein. Mezi budovami vyniká chrám v l. 1775 – 83 nově vystavěný, při kterémž stávalo proboštství řádu sv. Augustina, založené r. 1371 Albertem ze Šternberka, potomním biskupem litomyšlským, jenž zde pochován v kryptě pod hlavním oltářem. Proboštství vyzdviženo r. 1784. Dále jest zde kostel špitálský, r. 1827 obnovený, dům škol. sester, uvedených sem r. 1852, starý hrad již v rozvalinách a fara, bývalá to praelatura augustiniánův. Krajinu rozkládajíci se v okolí nynějšího Šternberk: š.a daroval král Václav I. Zdeslavovi, osvoboditeli města Olomouce proti králi uherskému Belovi; Zdeslav zde založil hrad Šternberk: š., kolem něhož za krátko povstala osada, která již r. 1296 jmenuje se městem Šternberk: š.em. R. 1397 seděl na Šternberk: š.u Petr z Kravař. Za válek husitských Šternberk: š. marně bránil se proti Táborům, kteří ho dobyli a po 2 léta jej drželi. R. 1466 drželi Šternberk: š. Berkové z Dubé a Lipého. Králové Jiří z Poděbrad a Matiáš ujednali zde (1469) příměří na rok. Za rozkvětu protestantismu slynula zdejší škola protestantská, navštěvovaná od mnohých šlechticův. Dne 21. čna 1626 obsadil Šternberk: š. hr. Mansfeld, ale posádka následujícího roku po třídenním obléhání se vzdala, při čemž město lehlo popelem. V l. 1620 – 30 počala se ve Šternberk: š.u místo češtiny zaváděti němčina. R. 1643 dobyli Šternberk: š.a Švédové a drželi se zde do r. 1650. Katolická protireformace počala tu missiemi jesuitů hned po bitvě Bělohorské, ale vedla k cíli teprve r. 1669, kdy posádka dragounův ubytována v domech protestantů. V l. 1742 a 1758 trpělo město mnoho od vojsk pruských. Dne 9. list. 1805 sešli se zde cís. František a car Alexander. V novější době rozvětvením průmyslu a obchodu doznalo město značné zámožnosti a blahobytu.

Související hesla