Šternberkové

, český a moravský šlechtický rod. Svůj původ odvozovali od Diviše žijícího ve 12. stol. (nazýváni též Divišovci). Centrem rodových statků v Čechách hrad Šternberk v Posázaví a stejnojmenný hrad na severní Moravě. Třetí enkláva šternberských majetků se nacházela ve východních Čechách. Od konce 13. stol. byli rozděleni na řadu větví, z nichž nejvýznamnější větve byly moravská, holická a konopišťská. Šternberkové zastávali důležité funkce v českém státě až do 19. století.

Ottův slovník naučný: Šternberkové

ze Šternberka příjmení staročeského rodu posud v stavu hraběcím se nacházejícího, jehož erb jest zl. hvězda o 6 špicích na modrém štítě. Předek jejich jest Diviš, který žil na poč. XII. století. Podle šetření Palackého měl syna, který zůstavil syny Bohutu (1183 – 1207, napřed kastelána bílinského, pak číšníka), Diviše (1187 – 1213 podkomořího a truksasa) a Jindřicha (1193 až 1207, sudího práva olomouckého). Bohutici byli Petr (1202 – 24), Jindřich (1207 – 24), Bohuta (1207) a Mikuláš (1223 – 37). Petr držel r. 1223 Loštice na Moravě. Jiným synem Divišovým byl Zdeslav, r. 1167 purkrabě kouřimský, ok. r. 1172 žatecký, r. 1175 a 1176 komorník. Synové jeho byli Petr (1176 – 93) a Zdeslav (1193). Diviš, syn Petrův, založil, jak se zdá, Divišov, po němž se od r. 1218 psával. V l. 1220 – 22 byl purkrabím prachenským a r. 1224 maršálkem. Žil ještě r. 1233 († j. 1240). Syn jeho Zdeslav slove v l. 1235 – 41 ze Chlumce (nad Cidl.), ale již r. 1242 ze Š., protože na panství svém divišovském nový hrad vyzdvihl a po svém erbu pojmenoval. Kralevice Přemysla provázel do Rakous, byl od r. 1253 jeho číšníkem a vyznamenal se nejvíce r. 1253, háje města Olomouce proti zběsilým Kumánům a Tatarům a králi uherskému. Možná dosti, že odměnou za své hrdinství obdržel severně od Olomouce kus nevzdělané země, na níž vyzdvihl druhý hrad Šternberk (třetí jest u Telče) a snad i Beroun. R. 1260 byl zase v poli proti Uhrům, dočkal se r. 1263 a zemřel některý rok potom. Synové jeho (1267 až 1269 nedílní) byli Albert, Beneš (1267, 1269), Jaroslav a Zdeslav (= Zdeněk); Albert dostal za díl Šternberk u Olomouce. Činil příkoří kapitole Olomoucké a klášteru hradištskému, pro něž dán do klatby. Z té se vybavil r. 1281 obětuje čásť statku. Od r. 1286 byl purkrabí olomouckým a asi od r. 1296 komorníkem olom. práva a v témž důstojenství zůstával ještě r. 1298. R. 1296 obdařil kostel šternberský († j. 1299). Potomci jeho skorem výhradně žili na Moravě. Jaroslav dostal, jak se zdá, za díl Český Šternberk, byl r. 1284 číšníkem a purkrabí bítovským a měl tehda krvavou při, pro kterou slíbil králi mír zachovávati; po druhé se protivil králi ok. r. 1287, ale přijat na milost s hradem Šternberkem, zemřel asi ok. r. 1290 učiniv nějaké dobrodiní klášteru valdsaskému. Zdeslav se výslovně bratrem předešlých nenazývá, ale žil současně. R. 1285 až 1288 byl číšníkem, některý čas purkrabí kladským, asi r. 1288 stal se purkrabí pražským. R. 1289 měl záští s Dobešem biskupem a plenil z Orlíka jeho statky; proto dán do klatby. Zemřel buď téhož neb následujícího roku. R. 1295 žili Albert a Zdeněk bratří, kteří se nezdají býti totožnými s předešlými. Potomci dříve psaných bratří žili ve třech pošlostech.

Související hesla