Štětín

, polsky Szczecin – město v severozápadním Polsku při ústí Odry do Štětínského zálivu; 419 000 obyvatel (1998). Průmysl loďařský, hutnický, strojírenský, chemický, elektrotechnický, potravinářský, rybný. Dopravní křižovatka; nejvýznamnější polský námořní přístav (vývoz uhlí), letiště. Muzea, divadla. Univerzita (byla založena v roce 1945) a další vysoké školy, vědeckovýzkumné ústavy. Historické památky (gotická radnice, zámek ze 16. stol., kostely ze 14. stol.). – Od 8. stol. slovanská obchodní a rybářská osada, městem je od roku 1243, od roku 1278 bylo členem hanzy. V letech 1648 – 1720 bylo součástí Švédska, v letech 1720 – 1945 Pruska, respektive Německa. Hospodářský rozvoj po roce 1826 (rozšíření přístavu). Za 2. světové války byly přístav i město těžce poškozeny, po válce byly rekonstruovány.

Ottův slovník naučný: Štětín

Štětín: Š. (něm. Stettin), hl. město prus. prov. Pomořan a vlád. obvodu štětínského, nad ř. Odrou, na 53° 22' 10'' s. š. a 14° 42' 39'' v. d. Gr. Má 210.702 obyv. (1900), z nichž 197.026 evang., 8153 katol. a 3128 židů. Posádky má 5000 mužů. Štětín: š. jest největší obchodní přistav pruský a sídlo vrchního praesidenta, král. vlády, úřadu krajského kraje randowského, vrch. zem. soudu, soudu zemského se dvěma komorami pro záležitosti obchodní a 15 obvodovými soudy, dvou soudů průmyslových, úřadu námořního, námořnického, vrchního poštovního ředitelství, král. prus. železničního ředitelství, četných konsulátů, hlavního úřadu Říšské banky, řemeslnické komory, četných vysokých úřadů vojenských a j. Město rozděleno je Odrou na dvě nestejné části, z nichž větší leží na břehu lev. a skládá se z pahorkovitého Starého města s úzkými ulicemi a odtud na jz. z Nového města, vzniklého r. 1850. Na sev. a na záp. rozkládají se nové čtvrti vzniklé r. 1873 se širokými ulicemi a krásnými budovami. Na pr. břehu Odry leží bývalá předměstí Lastadie a Silberwiese, spojená s levým břehem 4 mosty, z nichž jeden železniční. K městu náležejí také rozlehlá předměstí na l. břehu: Unter- a Oberwieck, Pommerensdorfer Anlage, Fort Preussen, Torney, Grünhof a Westend (dříve Friedrichshof). R. 1900 byly k městu přivtěleny obce Grabow, Bredow a Nemitz. Z památností vynikají Královská a i Berlínská brána z r. 1730, před novou radnicí monumentální kašna od L. Manzela z r. 1898, mramor. pomník Bedřicha II. od Schadowa (1793) v zemském domě, mramor. pomník Bedř. Viléma III. od Drakeho (1848), jízd. socha cís. Viléma I. od Hilgersa (1894), pomník skladatele Karla Löweho od v. Glümera (1897) a j. Kostelů má Štětín: š. sedm evangelických, z nichž nejznamenitější kostel sv. Petra a Pavla (nejstarší křesť. kostel pomořanský z r. 1124, 1 nový katolický a krásnou synagogu. Král. zámek ze XVI. stol. proměněn na sídlo úřadův. Zmínky zasluhují: stará radnice (z r. 1245, od vév. Barnima I.), nová radnice (1879), bursa, sirotčinec, koncertní a spolkový dům, arsenál v býv. kostele P. Marie (1336), král. technícká škola (stavitelská a strojnická, z r. 1900), městský úřední dům (1902), nové gymnasium (1903), nová nemocnice, jatky. Štětín: š. má 3 gymnasia, 2 reálná gymnasia, vyšší dívčí školu městskou a 2 soukromé, školu průmyslovou a pokračovací, státní archiv, knihovnu a museum společnosti pro pomořanské dějiny a starožitnosti, museum pomořanské (zal. Kar. Aug. Dohrn) se sbírkami přírodnickými a kulturněhistorickými, měst. museum se sbírkami obrazů, mědirytin a skulptur. Městské divadlo zbudovalo obchodnictvo r. 1846. – Důležitý jest štětínský obchod a průmysl, neboť Štětín: š. jest nejzávažnější z továrních měst Pomořanska. Zvlášť vynikající je tu stavba strojův a lodí, jíž zabývají se veliké akciové společnosti »Vulka◁, »Oderwerke«, »Stettiner Maschinenfabri▽ a »Schiffbauwerft Aktiengesellschaft«; pak cukrovarnictví, fabrikace chemikalií, portlandského cementu a papíru, pivovarnictví, mlynářství a j. Vyváží se hlavně dříví, brambory, surový cukr a cement, dováží kamenné uhlí, železo, petrolej, zboží koloniální, víno a slanečky. Dovoz námořní činil r. 1901: 2.4, vývoz 0.813 mill. t. Obchodu slouží hl. úřad Říšské banky, představenstvo obchodníků (místo obch. komory), četné společnosti paroplavební a pojišťovny a j. Město upravuje od r. 1894 nákladem 30 mill. marek svůj přístav a také sousední vodní cesty obvodu štětínského byly značně zlepšeny. Rejdařství štětínské mělo r. 1901: 33 lodí plachetních o 1051 reg. t, 97 parníků o 65.806 reg. t. R. 1900 veplulo do přístavu a vyplulo z něho 9322 lodí. Pravidelným spojením parníkovým Štětín: š. je spojen s New Yorkem, Francií, Španělskem, s přístavy v moři Středozemním a se všemi většími místy moře Baltického a Severního. Drahami je spojen se Štrasburkem i. d. Uckermark (60.2 km), Stargardem-Gdanskem (368 km), Kostřínem-Vratislaví (352.5 km), Berlínem (134.7 km) a vedlejšími traťmi s Jasenicí (28 km) a Swinemünde (113 km). Má poštovní a telegrafní úřad I. tř. s četnými odbočkami, telefon a elektrickou tramway. Mimo to městskou spořitelnu a několik jiných ústavů peněžních a cechovních, pak ústav pro slabomyslné, slepce i hluchoněmé, městskou a soukromou nemocnici a j. V okolí Štětín: š.a jsou krásné sady před Král. branou a ve Westendu. Za Westendem jest Glumbecksee a půvabné Siebenbachmühlen. Oblíbenými výletními místy jsou olesněná Buchheide (7000 ha), pak Höckendorf a Hohenkrug, také letní sídla. Dějiny. Štětín: š. (lat. Stetinum, později také Sedinum) byl původně vendskou vesnicí rybářskou a nabyl významu teprve po zániku Julinu (Volynu) asi ok. r. 830. Biskup Otto z Bamberka vystavěl zde r. 1124 dva kostely. Němci nastěhovali se sem až koncem století XII. R. 1570 ujednán ve Štětín: š.ě mír mezi Dánskem a Švédskem. Ve středověku Štětín: š. byl ve svazku Hanzy a po válce 30leté připadl Švédsku. Koncem XVII. stol. zmocnil se města na krátko Veliký kurfiršt a v severské válce dobyli r. 1713 Štětín: š.a Rusové, kteří přenechali jej Prusům, jimž dostalo se města nadobro r. 1720 v míru Štokholmském. R. 1873 Štětín: š. přestal býti pevností. V l. 1806 – 13 byl obsazen Francouzi. Štětín: š. jest rodištěm císařovny ruské Kateřiny II. Srv. W. H. Meyer, Stettin in alter und neuer Zeit (Štětín: š., 1887); Krause, Neue Hafenanlagen in Stettin (Berl., 1895); Woerl, Führer durch Stettin (7. vyd. Vircp., 1901); Th. Schmidt, Zur Geschichte d. Handels und Schiffahrt Stettins 1786 – 1846 (Štětín: š., 1875). –

Související hesla