štětka

, Dipsacus – rod dvouděložných rostlin z čeledi štětkovitých. Zahrnuje 15 druhů; v ČR rostou tři, štětka dřípená (Dipsacus laciniatus), štětka soukenická (Dipsacus sativus), původem z jižní Evropy, která se pěstuje pro ozdobu (dříve se užívala k česání příze), a štětka lesní (Dipsacus sylvatica) s drobnými květy nahloučenými ve strboulech a s ostnitou lodyhou. Zákrov je tvořen ostnitými listeny, listy jsou ostnitě zubaté.

Ottův slovník naučný: štětka

Štětka, bot., viz Dipsacus. Štětka, (v mysl. mluvě), chomáč delších štětin u samičího údu pohlavního divok. kance. črn.

Dipsacus L., štětka, rod rostlin z řádu štětkovitých (Dipsaceae), statné byliny, obyčejně silně ostnité a bodlinaté. Strbouly na větvích konečné veliké, vejčité nebo kulovité, plevy. jednoduché, bodlinatě okončené, zákroveček čtverhranný, na konci krátce čtverzubý, kalich pohárkovitý, čtverzubý. Asi 12 druhů, hlavně v krajinách kolem Středozemního moře a v Orientě rozšířených. Listy některých druhů jsou široké, velké, dole dohromady srostlé, tak že nálevkovitě lodyhu objímají. V nádržce takto přirozeně povstalé udržuje se po delší dobu po dešti voda. Někteří domnívali se, že jsou to lapáky na hmyz a že rostlina jest masožravou, jiní, že tím zařízením brání se mravencům vylézati po lodyze na květy. Nádržky ony jsou zajisté jen úkazem nahodilým, pro rostlinu bez zvláštního významu. Po odkvětu vytrvávají velké strboule uschlé s tuhými plevami a trnitým zákrovem. Druh Dtětka, Fullonum Mill. (drapáč) má plevy na konci hákovitě ohnuté. Užívalo se jich a užívá posud jako štětek k česání suken. Proto se tyto soukenické štětky v mnohých krajinách pěstují také u velkém. Dtětka,ferox Lois. jihoevropský jest mateřskou rostlinou předešlého druhu V Čechách rostou na rumištích, podle stok a v příkopech Dtětka, silvestris Huds. a Dtětka, laciniatus L. Vský.

Související hesla