štítná žláza

, štítnice, tyroidea, glandula thyroideažláza s vnitřní sekrecí, bez vývodu. Skládá se ze dvou laloků spojených úzkým můstkem (isthmus) a je umístěna na krku v oblasti chrupavky štítné (tzv. ohryzek). Produkuje tyroxin, hormon obsahující jod. Jeho tvorba je řízena z předního laloku hypofýzy. Některé buňky štítné žlázy produkují hormon kalcitonin.

Ottův slovník naučný: štítná žláza

Štítná žláza (lat. glandula thyreoidea) je žláznatý ústroj přikládající se po obou stranách ke štítné chrustavce hrtanové. Skládá se ze dvou lalokův a středního zúženého oddílu čili isthmu, kterýž přes prvé dva kroužky průdušnicové oba laloky spolu spojuje. Isthmus může někdy scházeti, jindy pak může býti značněji vyvinut a také zvláštní třetí lalok vytvořiti. Krom toho vyskytují se při horních cestách dýchacích ještě rozmanité žlázky přídatné. Skládá se z drobných zrnek, obsahujících v sobě vazký výměšek, vývod žlázový však nalezen nebyl. Proto se předpokládá, že výměšek ten se vstřebává do cev, jimiž je š. ž. velmi bohatě zásobena. Veliký význam žlázy té pro úkony životní vysvítá nejlépe z té okolnosti, že úplné vynětí její z těla, na př. operací vole, má za následek zvláštní scházení těla (kachexia strumipriva). I předpokládá se, že výměšek štítná žlázané žtítná žlázy v krvi dovede paralysovati jisté škodliviny v organismu kolující a také zvyšovati výměnu látek vydatnějším spalováním uhlohydrátův a tukův. Z té příčiny lze výtažků štítná žlázané žtítná žlázy užíti také k léčení odtučňovacímu, stejně jako v jiných případech k léčení myxoedemu a podobných stavů tělesných. Z chorob žlázy té sluší uvésti zvláště vole.

Související hesla