Stlačitelnost

, geologie a) poklesávání povrchu území následkem odebrání hmot při podzemní nebo povrchové těžbě surovin, následkem intenzívní těžby ropy a zemního plynu, snížením hladiny podzemní vody jejím intenzívním čerpáním, ale i přetížením území vodou po vzdutí přehradou. Může mít velký dosah a katastrofální následky (např. Mexico City, kde poklesy dosahují několika metrů); b) schopnost zemin zmenšovat objem působením tlaku. Stlačitelnost je základním ukazatelem únosnosti, využívané při zakládání staveb.

Ottův slovník naučný: Stlačitelnost

Stlačitelnost viz Kompressibilita.

Kompressibilita čili stlačitelnost je právě tak jako opak její extensibilita čili roztažitelnost obecnou vlastností hmoty. Totéž těleso nezaujímá vždy týž objem, zahřátím a roztažením rozdělí se hmota jeho na prostor větší, ochlazením nebo tlakem převede se zase do prostoru menšího, což se vysvětluje zvětšením nebo zmenšením vzdálenosti mezi molekulami. U těles pevných je vzájemná vzdálenost molekul malá a jeví se tudíž ktlačitelnost při značných silách molekulárních v míře jen nepatrné. Při plynech je však vzdálenost molekul velká a vzájemná přitažlivost nepatrná, tak že je bez obtíží stlačíme na 1/2, 1/3, 1/10 atd. původního objemu. O stlačitelnosti kapalin dlouho se pochybovalo, a považují se dosud za nestlačitelné, aby se pohodlněji odvodily zákony hydraulické. Ktlačitelnost kapalin dokazuje a měří se zvláštními přístroji, t. zv. piezometry. Pokusy konali Canton, Perkins, Oersted, Colladon a Sturm, Regnault, Grassi, Tait, Amagat, de Metz a j. Udává se na př., že tlakem 1 atm. stlačí se rtuť při 0 °C asi o 3 milliontiny původního objemu (Regnault 3,52, Grassi 2,95, Tait 3,6 atd.), voda asi o 50 milliontin, líh as o 82 mill. Dle pokusů dosud provedených vykazuje ze všech kapalin rtuť ktlačitelnostu nejmenší. JPok.

Související hesla