Stockholm

, hlavní město Švédska, na východě země mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem; 727 000 obyvatel (1998), aglomerace 1,6 mil. obyvatel (1998). Obchodní, průmyslové, finanční a kulturní středisko státu, sídlo krále a ústředních úřadů. Stockholm leží na rovinných nebo mírně vyvýšených březích řady průlivů a průplavů a na ostrovech; řada mostů a parků. – Průmysl loďařský, strojírenský, papírenský, chemický, potravinářský, polygrafický. Dopravní křižovatka; námořní přístav, metro, 2 letiště. Veletrhy, mezinárodní hudební festival (od roku 1953). Řada muzeí, galerie, divadla, opera, botanická zahrada, skanzen (1891, nejstarší na světě). Univerzita (1877) a jiné vysoké školy, Švédská akademie věd (od roku 1901 místo udílení Nobelovy ceny). Historické památky (kostely Storkyrkan z 13. stol., Riddarholmskyrkan z 13. stol. s královskými hrobkami, královský zámek z 18. stol., radnice z 1923). – Stockholm založen kolem roku 1250, centrum obchodu s německými městy (Lübeck); od konce 13. stol. královská rezidence. V roce 1520 ve Stockholmu Dánové popravili 82 odbojných předáků švédských stavů (stockholmská krvavá lázeň). V roce 1523 dobyt Gustavem I. Vasou na Dánech a stal se hlavním městem Švédska. Stavební rozvoj v 17. stol., industrializace a růst obyvatelstva v 19. století.

Ottův slovník naučný: Stockholm

Stockholm viz Štokholm.

Štokholm (švédsky Stockholm), hlavní a sídelní město král. Švédského, leží na 59° 20' 34'' s. š. a 18° 3' 28'' v. d. Gr. při výtoku jezera Mälarského do moře Baltického, na konci hlubokého fjordu, jehož zátoka zde slove Saltsjön, a jest oddělena od jezera krátkým průlivem Norrström a splavem (Slussen), na pobřeží velmi rozčleněném tak, že poloha jeho, jakož i vnitřní rozčlenění města i způsob jeho staveb rozložených nanejvýš malebně po ostrovech a poloostrovech, v rovině i po skalnatých svazích, pak rozkošné okolí a četné větší i menší ostrovy, jezera i moře (skjäry) činí z něho město z nejkrásnějších Evropy, podobné dílem Genevě, dílem Marseilli, dílem Benátkám. Nejvíce charakterisuje město bezprostřední styk drsných, vší kultuře se vzpírajících prahornin (žuly, šedé ruly) s kvetoucím sídIem nejmodernější vzdělanosti, neboť skalnatý terrain vyniká tu prostřed nejživějších ulic a čtvrtí přispívaje k pittoresknímu vzhledu. Štockholm má 301.697 obyv. (1901) a městský okres činí 3118 ha (z nich 1688 ha připadána nejbližší okolí); cena všech pozemků městských odhadnuta koncem r. 1901 na 688 mill. šv. kor. Drahami (třemi hl. traťmi) je Štockholm spojen s Malmö, Göteborgern, Christianií a Drontheimem; mimo to Štockholm je východiskem dvou drah lokálních. Město dělí se na 5 částí, přírodou od sebe oddělených: 1. Staden mellan Broarna, staré město mezi mosty, středisko Štockholmu s oběma malými ostrůvky Riddarholm a Helgeandsholm; 2. Norrmalm čili Norr, severní město, na sever od Norrströmu, jehož vých. čásť slove Ostermalm, sev.-záp. Vasastaden; Norrmalm sám dělí se na Ofre N. a Nedre N.; s jv. Skeppsholmem (Lodním ostrovem) spojeno je železným mostem (z r. 1861) a od Skeppsholmu vede dřevěný most na Kastelholmen; na obou těchto ostrovech jsou závody král. námořnictva; 3. Kungsholmen, královský ostrov, záp. od Norrmalmu; 4. Södermalm čili Söder, jižně od Staden. Na východ od téhož leží 5. Djurgarden, Obora, štokholmské sady, s ostrovem Beckholmen. Na sv. od Östermalmu rozkládají se valná cvičiště Ladugardsgärdet s kasárnami, a k městu přísluší také záp. ostrovy se Södermalmem souvisící, Langholmen s trestnicí a polepšovnou a Reimersholmen. Staré město (Staden) má úzké, nepravidelné ulice i malá náměstí, ale důkladné i vysoké domy. Zde je hlavní středisko ruchu obchodního a tady vypíná se na vynikajícím místě také mohutný královský zámek zbudovaný v l. 1697 až 1760 podle plánů Nikodema Tessina ve slohu ital. renaissance. Ze sbírek královských nejzajímavější je tu Lifrust-och Klädkammaren, snůška historických zbraní a krojů. Na vých. od zámku J. T. Sergelova socha Gustava III. Při nábřeží Skepsbronnu jest přístaviště velikých parníků, zvl. ruských, německých a anglických. Z ostatních budov uvádíme: Riddarhus, rytířský dům (1641 až 1674 podle plánů Simona de la Vallée), dříve sněmovna stavu rytířského, zbudovaný v bujném slohu barokovém, před ním pomník Gustava Adolfa od L'Archevesquea; na ostrově Riddarholmu mausoleum švédských panovníků a jejich rodin od Gustava II. Riddarholmskyrkan, pův. kostel františkánský. Vnitřek ozdoben asi 6000 ukořistěnými prapory a odznaky, jakož i četnými náhrobky a znaky rytířů řádu serafínského. Na ostrůvku Helgeandsholmen před palácem vypíná se nová velkolepá stavba říšského sněmu a říšské banky podle plánů Arona Johanssona (1897 – 1904). Krátký most vede odtud k severní čtvrti předem na GustafAdolfs-torg, náměstí s jízdeckou sochou Gustava Adolfa, jež jest střediskem velkoměstského ruchu. Zde je král. opera (1894 – 98 podle plánů Axela. Anderberga), v sadech za operou zvaných Kungstradgarden pomník Karla XII. od Molina a téhož fontána, pak pomník Karla XIII. od E. G. Göthea. V Berzeliiparku pomník J. J. Berzelia. Tyto části města, jakož i Oestermalm mají vzhled ryze moderní, s rovnými pravoúhle se křižujícími ulicemi a massivními novostavbami. Z ulic nejživější jsou Drottninggatan a Regeringsgatan. Mezi Norrmalmem a Östermalmem rozkládá se největší z četných vnitroměstských sadů Humlegard, v jehož přední části jest král. knihovna (314.902 sv. [1903]) z r. 1870 až 1877 podle plánů Dahlových, v další pak pomníky botanika Linnéa a chemika Scheeleho. Severní čásť Östermalmu tvoří VillaStaden, s částí jižní sídlo vznešeného a bohatého světa štokholmského; má nejkrásnější domy činžovní, neboť v Štockholmě nemívají ani nejzámožnější lidé domy pro sebe, bydlíce ve velikých, ovšem velmi pohodlně zařízených domech činžovních. Nejživější z ulic je zde Birger Jarlsgatan. Na poloostrově Blasieholmen stojí Národní museum (podle plánů prus. stavitele Stülera 1850 – 65), ve slohu renaissančním s bohatými sbírkami obsahujícími: historické museum, kabinet mincí, sbírky umělecko-průmyslové a skulptury, pak obrazy, kresby a mědirytiny. Mnohý z nejvzácnějších kusů těchto sbírek jest kořistí z pokladů pražských císaře Rudolfa II., uloupených ve válce 30leté. Vedle musea stojí v malém sadě proslulá skupina J. P. Molina Bältespännare. Ostrov a Staré město odděluje od města jižního Söderström se stavidlovým splavem (Slussen), jímž mohou proplouti lodi až 3,8 m ponoru. Za mostem přes stavidlo vedoucím jízdecká socha Karla XIV. Jana (1854 od Fogelberga). Čtvrť Södermalm vyniká pouze svou malebnou povýšenou polohou a četnými vrcholky a sníženinami, ač ulicemi jinak rovnými. Na úpatí vrchu jižního města při Saltsjön je 36 m vysoké zelezné vytahovadlo Katarina Hissen, s jehož výše naskýtá se čarokrásný pohled na Štockholm i jeho okolí; při jez. Mälarském je druhé zděné vytahovadlo Maria-Hissen, 28 m vys. Ve čtvrti Kungsholmen je nejvíce ústavů lékařských. Celkem Štockholm poskytuje jen málo pamětihodných budov ze staršího středověku, spíše ze stol. XVI. – XVIII., zlatého věku moci švédské. Z kostelů ještě uvádíme Storkyrkan, kostel sv. Mikuláše při král. zámku, zal. r. 1264 od Birger Jarla, přestavěný r. 1726 až 1743, obnovený r. 1892, se sousedním pomníkem prvního švéd. protest. kazatele Olafa Petriho (1897 od Lundberga), Katarinakyrkan na místě, kde byly spáleny mrtvoly popravených při štokholmské krvavé lázni r. 1520, gotický Johanneskyrkan (1889 podle plánů Möllerových), Tyskakyrkan, Německý kostel (r. 1878 obnoven podle plánů Raschdorffových) a j. Ze staveb světských zasluhují ještě zmínky dům vrchního místodržitele (Ofverstathallarehuset) od Mik. Tessina, z moderních technika (1863 podle plánů prof. Scho landera), akademie umění (1893 – 95 podle plán Erika Lallerstedta), synagoga (1870 podle plánů Scholanderových) a j. – Poslední ze čtvrtí Djurgardstaden, většinou se stavbami posud dřevěnými, obsahuje rozsáhlé sady štokholmské Djurgarden, Oboru, park založený od Gustava III. a Karla XIV. Jana místo bývalé divočiny, zaujímající celý ostrov přes 3,5 km dlouhý a 1 km široký, spojený s pevninou krásným novým mostem Djurgardsbro z r. 1897. Nedaleko něho nové Severské museum (dříve v Drottninggatan) z let 1893 – 1904 podle plánů prof. Clasona. Obsahuje přebohaté sbírky ethnografické, založené drem Arthurem Hazeliem a stále rozmnožované. Týž dr. Hazelius založil a na počátku sadů djurgardenských umístil r. 1891 proslulé a svého druhu jediné museum pod širým nebem zvané Skansen, jehož okrsek 25 ha podává s veškerým svým útvarem terrainu, lesy, jezery, loukami i vzdělanými poli malý obraz celého Švédska, v němž vystaveny jsou způsobem co nejvíce skutečnosti odpovídajícím ukázky lidských obydlí ze všech částí švédských krajů, skoro vesměs v originále sem přenesené, a ukázky všeliké zvířeny a květeny švédské; obyvatelé zdejších sídel v kroji národním doplňují tu názor.Správa města. Štockholm tvoří samostatný správní okres jako län (Stockholms län), v jehož čele stojí vrchní místodržitel jmenovaný vládou a předsedající sboru městských zastupitelů (obecních starších) počtem 100. Služby policejní vykonává policejní ředitel, 2 intendanti, 14 kommissařův a 573 policistů. R. 1875 byla organisována služba hasičská (150 mužů). Vodovod koncem r. 1901 měl 198,758 km rour, svítiplynu potřebuje se ročně 2,6mill. m3. Vedle toho je silně rozšířeno osvětlení elektrické (vedení r. 1901 v délce 190.308 m). Síť telefonní má Štockholm ze všech měst největší a opatřuji ji dvě konkurrenční linie Allmänna Telefonbolaget a kgl. Rikstelefon, který spojuje Štockholm s většinou měst norských; také přistávající parníky spojí se vždy telefonicky s ústřední stanicí. Obrovská železná věž prvé společnosti pro bezmála 30.000 spojení telefonních náleží ke štokholmským památnostem. Posledními amelioračními a regulačními pracemi městskými vzrostl městský dluh (1901) na 80,4 mill. sv. korun. Posádka čítá asi 3000 mužů většinou pluků gardových. Církevně je Štockholm rozdělen v 8 obcí, tvořících do jisté míry samostatné správní okrsky, a ve 25 tříd, t. zv. rotar. Dobročinné ústavy jsou tu především nemocnice a chudobince vzorně zařízené: Serafimská, Sabbatsberská, Epidemisjukhuset (pro nakaž. nem.), Sofiahammet, Allmänna Barnhusinrättningen, Stockholms Stads Allmänna Försörjningsinrättning, Borgerskapets Gubbhus a Borgerskapets Enkhus a j., pak porodnice »pro patriæ, všeob. porodnice na Kungsholmu, blázinec na Konradsbergu a j. Výlohy na veřejné chudinství činily r. 1901: 1,8 mill. šv. kor. Soukromé ústavy dobročinné a nadace chudinské vládnou jměním asi 8 mill. šv. k. – Ústavy vzdělávací. Štockholm nemá university státní, nýbrž toliko soukromou vysokou školu Stockholms Högskola z r. 1878 s přednáškami většinou fakulty mathematicko-přírodovědecké (se 27 docenty, 7 ústavy a knihovnou), ale bude rozšířena také fakultou právnickou; vedle toho od r. 1886 nově organisovanou státní fakultu lékařskou (Karolinska mediko-kirurgiska Institutet) se 49 docenty a (1903 – 04) 310 studenty, knihovnou a 16 ústavy a klinikami; techniku (K. Tekniska Högskolan) z r. 1758 s 41 docenty a 462 posluch.; zvěrolékařský ústav (Veterinär-institutet) z r. 1821, lesnický ústav, ústav pro zubní lékaře (Tandläkareinstitutet) z r. 1899 a zemědělskou školu z r. 1811. Z akademií jsou důležity: Svenska Akademien zal. r. 1786 od Gustava III. podle vzoru akademie francouzské, Kongl. Svenska Vetenskaps-Akademien z r. 1739, akademie věd, Kongl. Vitterhets-Historie-och Antikvitets-A. Z ostatních vyšších ústavů vědeckých uvádíme: Sveriges Geologiska Undersökning, ústav geologický, Kongl. Statistika Centralbyrau, Statens Meteorologiska Centralinstitutet, Riksarkivet, říšský archiv, Kammararkivet, archiv komorní s důležitými doklady pro vniterné dějiny Švédska (staré knihy gruntovní, daňové a účty veř. úřadů), Krigsarkivet, archiv vojenský, pak archivy městský, radniční a král. zámecký. Gymnasií (Allmänna läroverk) má Štockholm čtyři vyšší (o devíti ročnících) a tři nižší (o pěti roč.), pak tři soukromé; dohromady má těchto 10 ústavů 3000 žáků. Vedle toho 3 vyšší dívčí školy. Školy obecné mají (1901) 756 učitelův a učitelek a 25.285 žáků. Z odborných škol buďtež ještě uvedeny: škola průmyslová, vyšší škola vojenská, škola dělostřelecká a inženýrská, vojenská škola Karlberská, voj. škola námořní a škola navigační, pak zejména proslulý tělocvičný centrální ústav, zal. r. 1813 od P. H. Linga, svého druhu jediný, ústav lékárnický a j. Umění pěstuje Akademien för de fria Konsterna (Ak. svobodných umění) zal. 1735, s uměl. školou, a Musikaliska Akademien z r. 1771 s hud. konservatoří. Divadel stálých jest patero: mimo operu ještě činoherní divadlo Kong. Dramatiska Teatern (pro něž staví se nová budova na Nybrohamnu), jež obé podporuje stát, pak Nya Teatern, Vasa Teatern a Svenska Teatern. Letní divadla jsou Djurgards-Teater, div. Victoria a Södrut. – Vědecké společnosti: Historický spolek (Svenska historiska föreningen) z r. 1880, Společnost pro vydávání starých památek (K. Samfundet för utgifvande af handskrifter rörande Skandinaviens historia) z r. 1815, spolek pro švéd. starožitnosti, pro starou literaturu, pro nár. hospodářství, pro anthropologii a geografii, jednota lékařská, geologická, entomologická a j. – V průmyslu a obchodě Štockholm. závodí s Göteborgem. Z obyvatelů zabývá se 55% průmyslem a řemeslem, 30% obchodem a dopravou a asi 15% službou státní, literaturou, uměním atd. R. 1901 bylo ve Štockholmě 673 továren s 25.000 dělníky a cena výrobků činí přes 120 mill. šv. korun ročně. Zejména jsou tu slevárny, strojovny, továrny na přístroje elektrické, cukrovary, pivovary a továrny na tabák; zvláště proslulá je Rörstrandská továrna na porculán; mimo to zde kvete truhlářství, výroba oleje a mýdla, přádelny bavlny a loďařství. Kdežto Göteborg má 26% veškerého dovozu, Štockholm 30% v ceně přes 130 mill. šv. k., za to vývozu jen 10% v ceně 33 mill. šv. k. (Göteborg 33%). Námořní doprava, zejména co se týká lodí cizích, je tu mnohem menší než v Göteborgu. Dováží se sem zboží koloniální a textilní, kamenné uhlí, obilí, mouka, ryby, stroje; vyváží se hlavně železo a dříví. Ve Štockholmě má své sídlo švédská Říšská banka, Stockholms Enskilda Bank (štokholmská soukromá banka), většina venkovských bank má zde své filiálky. Mimo to jsou tu veliké peněžní ústavy: Skandinaviska KreditaktieboIaget (akciová kreditní společnost), Intekningsgaranti-Aktiebolaget (hypoteční a garanční akc. spol.), Aktiebolaget Nordiska Kreditbanken, Aktiebolaget Stockholms Handelsbank a j. Skoro všecky státy mají tu své generální konsuláty. Dopravnictví je ve Štockholmě nad obyčej vyvinuto. Dráhy do Štockholmu vedoucí jsou spojeny od r. 1871 nákladnou drahou spojovací a mimo nádraží ústřední je v okrsku města 8 nádraží menších. Síť tramwayová měří 21 km, dopravu po jezeře Mälarském a na Saltsjön ve městě obstarává přes 60 rychlých parníčků všemi směry, i v zimě, kdy přístav uvolňují ledoborci. Štockholm má tři přístavy: východní, Mälarský a Värtan. Nábřeží jsou vesměs pevně zbudována a i velké lodi mohou k nim se přibočiti. Vojenská loděnice mezi Skeppsholmem a Kastellholmem má suché doky 92 m dl. a 17,8 m šir. Dva jiné doky náležejí velkoobchodnické společnosti. Z bývalých pevností zbyla jen nepatrná citadella na Kastellholmen, za to mořské průplavy jsou chráněny četnými tvrzemi pobřežními, jako Edholmen, Alholmen, Gorskoď Palmsund, Kronudden, Rindö a zejména Waxholm, pak Frederiksborg a Rodjupet. Vedlejší průplavy chrání podmořské miny. Přes to, že poměry dopravní ve skjärách jsou nepříznivy, doplulo r. 1900 do přístavů štockholmských z ciziny 2082 lodí o 824.015 reg. t. Vlastní loďstvo štokholmské čítalo r. 1900: 205 lodí o 70.873 reg. t, z nichž 163 parníků o 65.120 t. Zvláštního rozvoje nabyl v posl. desítiletí ve Švédsku vůbec a ve Štockholmě zvláště sport. V sev. části města rozkládá se na pozemcích darovaných králem obrovské sportovní závodiště Idrottsparken, se všelikými installacemi sportovními a každý čtvrtý rok (od r. 1901) pořádají se ve Štockholmě velkolepé »severské hry« pro všecky druhy zimních sportův. – Okolí Štockholmu jest nadmíru půvabné a pobřeží četných okolních vod, jak jezera Mälarského, tak fjordu Saltsjön a jeho přečetných zátok je poseto půvabnými villami a letními sídly. Poblíž města jsou král. zámky Rosendal, Ulriksdal, Haga a nejkrásnější Drottningholm s nádherným parkem. Djursholm a zejména Saltsjöbaden jsou veliká villová města a lázně, Saltsjöbaden i letní sídlo královo. Na jz. je předměstí Liljeholmen s velikými dílnami železničními. Spojení v zimě železniční a v létě ještě k tomu parníkové činí veškero okolí snadně a pohodlně přístupným. Dějiny. V nejstarších dobách historického Švédska tvořily středisko země Sigtuna a Gamla Upsala. Nynější Štockholm byl založen asi koncem XII. stol.; Jarl Birger z Bjelbo, r. 1255 na místě této osady, několikrát od mořských loupežníkův a nepřátelských národů vypleněné a zničené, opevnil a věžemi opatřil ostrovy zvané nyní Staden, Helgeandsholmen a Riddarholmen, a pevnost tuto učinil hlavním městem země. Dlouho město zůstávalo obmezeno na tyto ostrovy, ač již ve stol. XIV. byly zastaveny sousední části nynějšího města severního a jižního; avšak vojny a obléhání ve vojnách s Dánskem (r. 1389 [král. Markéta], 1471 [Kristián I.] a 1520 [Kristián II. Dánský]) vždy znovu zničily vynikající čtvrti, jež začaly kvésti teprve od polovice stol. XVI. Město severní bylo však od poč. XVII. stol. do r. 1635 městem samostatným s vlastním magistrátem. Politické dějiny Štockholmu spadají v jedno s dějinami říše. Ve středověku měli zde Hanzeaté hlavní středisko svého švédského obchodu a Štockholm jen po velikém úsilí uhájil své národní a hospodářské samostatnosti vůči těžkému útisku německých kupců. Po velikých požárech v l. 1697,1725, 1751, 1759, 1835 a 1857 staví se ve Štockholmě valnou většinou z kamene a od XVII. stol. stává pro město severní, později také pro ostatní části moderní regulační plán. Toliko staré město činí jak svými křivolakými ulicemi, tak úzkými domy a jejich lomenicemi starobylý dojem. Od těch dob, co velikými vojnami mnoho bohatství se hromadilo ve Švédsku a zejm. ve Štockholmě, jakož i v následku lesku a nádhery, kterou rozvíjel dvůr za času královny Kristiny a Karla X., Štockholm rostl a ve 2. pol. XIX. stol. neobyčejně zmohutněl jak po stránce obchodní, tak i průmyslové, přes to, že přístav jeho v zimě zamrzá. Ještě v pol. XVII. stol. Štockholm měl toliko 15.000 obyv., 1751: 55.700, 1850: 93.000, 1880: 168.750, 1890: 246.500. – Srv. mimo četnou literaturu turistickou (Woerl, Grieben, Rée): Ferlin, Stockholms stad (Štockholm, 1854 – 58, 2 sv.); Lundin, Nya Stockholm (t., 1887 – 90); Nordensvan, Mälardrottningen (t., 1895); Dr. E. W. Dahlgren, Stockholm, Sveriges Hufvudstad, skildräd enligt beslut af Stockholms Stadsfull mäktige (t., 1897, 3 sv.); Bohen om Stockholm (t., 1901) a brošury švéd. turist. spolku v jaz. švédském, něm. a angl. Pak dr. Jiří Guth, Skizzy ze Švédska a Finska (Praha, 1902); Fr. A. Šubert, Nordické Museum a Skansen ve Štockholmě (1900). Od r. 1866 vycházejí co rok statist. zprávy o správě obecní. Mapu Štockholmu a nejbližšího okolí vydal Bentzer v měřitku 1: 4000 (Štockholm, 1899).

Související hesla