Studnička František Karel

, český lékař, histolog a embryolog; profesor na Univerzitě Karlově v Praze. Autor hypotézy o exoplazmě, která vzniká přeměnou zevních vrstev cytoplazmy stále rostoucích pojivových buněk. Exoplazma dává vznik mezibuněčné hmotě, která je součástí živé hmoty, nikoli jen jejím neživým produktem.

Ottův slovník naučný: Studnička František Karel

Studnička: S. František Karel, syn Studnička: s.ky 1) (*25. list. 1870 v Praze). Studia gymnasijní absolvoval na akademickém gymnasiu a lékařská na české universitě v Praze, kdež r. 1895 promovoval. Za studiemi histologickými a komparativně-anatomickými, jimž se výhradně věnoval, vykonal řadu vědeckých cest do ciziny, načež se habilitoval r. 1900 na fakultě filosofické pro obor histologie a mikroskopické anatomie; od r. 1901 působí jako docent všeobecné zoologie a srovnávací anatomie a jako knihovník při c. k. čes. vys. škole technické v Brně. R. 1898 zvolen byl za mimoř. člena Král. spol. nauk. Tiskem uveřejnil asi 50 vědeckých pojednání hlavně z oboru věd anatomických, mimo to několik článků polemických a některé referáty. Do oboru mikroskopické a srovnávací anatomie a embryologie spadají práce o parietálních orgánech (hlavní z nich: Sur les organes pariétaux de Petromyzon Planeri, »Věstnik Král. čes. sp. nau▽, 1893, a monografie: Die Parietalorgane v Oppelově Lehrbuch d. vergleichenden mikr. Anatomie, 1905) a práce o ontogenesi a fylogenesi předního mozku (hlavni práce: Beiträge zur Anatomie und Entwickelungsgeschichte d. Vorderhirns der Cranioten ve »Věstníku Král. čes. spol. nau▽ 1895 a 1896). Jiné práce jednají o mikroskopické anatomii míchy nižších obratlovců (Ueber die sog. Hinterzellen des Rückenmarkes a Ueb. die terminale Partie d. Rückenmarkes (obě t., 1895), o nervu zrakovém (Untersuchungen üb. d. Bau d. Sehnerven d. Wirbeltiere v »Jenaische Zeitschrift f. Naturwissenschafte◁, 1898) a o hypophysis cerebri (Einige Bemerkungen zur Histologie d. H. c., »Věstník Král. čes. spol. nau▽, 1901). Do oboru vlastní histologie a cytologie spadá řada prací zabývajících se tkanivem chrupavkovým (Ueber d. Histologie u. Histogenese d. Knorpels d. Cyclostomen v »Archiv f. mikroskop. Anatomie«, 1896; Ueber einige Pseudostrukturen d. Grundsubstanz d. Hyalinknorpels, t., 1905, a j.), tkaní chordální (Ueb. d. Vorhandensein v. Interzel lularverbindungen im Chordagewebe v »Zool. Anzeiger«, 1897 a O histologické stavbě chordy dorsalis ve »Věstníku Král. čes. spol. nau▽, 1897), tkanivem epitheliálním (Ueber einige Modifikationen d. Epithelgewebes, »Věstník Král. čes. sp. nau▽,1899; Ueb. Stachelzellen u. sternformige Zellen; t., 1902 a j.); kutikulárními a vířivými buňkami (Ueb. Flimmer- und Cuticularzellen mit besonderer Berucksichtigung der Centrosomenfrage, t., 1899); a elementy centrálního nervstva obratlovců (Untersuchungen üb. d. Bau d. Ependyms d. nervösen Centralorgane v »Anatom. Hefte«, r. 1900; Ueb. d. Vorkommen von Kanälchen und Alveolen im Körper d. Ganglienzellen, »Anat. Anzeiger«, 1899; Beiträge zur Kenntniss d. Ganglienzellen, I – III, »Věstník Král. čes. spol. nau▽, 1900 – 03). Otázkou o vzniku základní hmoty zabývá se práce: Histologische und histogenetische Untersuchungen uber das Knorpel-, Vorknorpel-, und Chordagewebe (»Anatom. Hefte«, 1903). Všeobecnějšího obsahu jsou též práce: Die Analogien der Protoplasmafaserungen (»Věstník Král. čes. spol. nau▽, 1902); Ueber die intercellulären Verbindungen, den sog. Cuticularsaum und d. Flimmerbesatz d. Zellen (t., 1898) a Schematische Danstellungen zur Entwickelungsgeschichte einiger Gewebe (»Anatom. Anzeiger«, 1903). Mimo to uveřejnil: Ueb. die Anwendung d. Abbeschen Kondensors als eines Objektives; Das pankratische Präparier-Mikroskop (oba v »Zeitschr. f. wiss. Mikroskopie«, 1905) a Beitrag zur Kenntniss der böhmischen Diatomeen (»Verhandl. d. k. k. zool.bot. Gesellschaft in Wie◁, 1888).