šupinušky

, Thysanura – řád hmyzu; zahrnuje bezkřídlé druhy rybkovitého tvaru těla. Hlava nese dlouhá tykadla; na konci zadečku jsou tři štěty. Povrch těla některých druhů je kryt stříbřitě lesklými šupinkami. Šupinušky jsou vlhkomilné, všežravé, vedou skrytý způsob života. Rybenka domácí (Lepisma sacharina) obývá lidské příbytky, zejm. vlhká místa; příbuzná rybenka pekařská (Thermobia domestica) je teplomilná, drží se v blízkosti kamen a hlavně v pekárnách. Živí se látkami, které obsahují škrob nebo celulosu (např. potravinami, škodí na vazbách knih, šatstvu).

Ottův slovník naučný: šupinušky

Šupinušky (Thysanura Latr.), řád hmyzu náležející do podtřídy Apterygogenea Br., postrádající tedy vůbec křídel, nemající žádné proměny. Ústroje ústní jsou bud' způsobilé ke kousání nebo ssací s makadly buď vyvinutými nebo nevyvinutými. Tykadla obyčejně dlouhá, oči složené zřídka vyvinuty, obyčejně jen očka jednoduchá a někdy i tato scházejí. Kroužky hrudní jsou buďto všecky tři asi stejné nebo je přední hruď malá. Zadeček ukazuje buď dva až šest nebo deset zřetelných kroužků, které někdy jsou opatřeny zakrslými okončinami. Cerci buď dokonale vyvinuty a někdy nacházíme i dlouhý přívěsek střední, nebo na zpodní straně břicha jest na 4. nebo 5. kroužku t. zv. vidlice a na prvém kroužku trubice břišní. Zažívací roura jest jednoduchá bez žlaz malpighických nebo se 4 – 8 žlazami. Vývoj upomíná na vývoj myriopod. Šupinušky nacházíme pod kameny a ztýřelým listím i dřevem, v trhlinách kůry, v mechu a lišejnících, na sněhu i povrchu vod, v domech i jeskyních. Umějí buď rychle běhati nebo vidlicí se odrážejíce skákati. Dělíme je na dva podřády: 1. Collembola Lubb., chvostoskoci, kterým scházejí štěty ocasní, za to však jest na 1. kroužku břišním trubice břišní a před koncem těla vidlice. 2. Thysanura Lubb. s. str., rybenky, jejichž zadeček opatřen jest dvěma nebo třemi přívěsky na konci, totiž dvěma štěty ocasními, které někdy mohou býti klíštkovitě utvářeny a k nimž někdy druží se ještě jiná podobná štětina střední. Sem počítáme známou rybenku (Lepisma saccharina L.) barvy stříbřitě bílé, těla asi 10 mm dlouhého a ke konci ponenáhle zúženého. Rod Campodea Westv. (štětinatka), která má na konci těla jen 2 štětiny (cerci), jest rozšířena po Čechách pod trouchnivějícím listím a dřívím. – V době nejnovější Handlirsch (Zur Phylogenie der Hexapoden »Sitzb. d. kais. Akad.« Vídeň, 1903) rozdělil podtřídu Apterygogenea na 3 samostatné třídy postavené vedle třídy hmyzu okřídleného, totiž: 1. Collembola Lubb., 2. Campodeoidea Handl. (odpovídá části Thysanura Lubb.) a 3. Thysanura Latr. s. str. (= zbývající čásť Thysanura Lubb). České šupinušky zpracoval dr. J. Uzel (Šupinušky země české: »Věst. Kr. č. sp. nau▽, 1890) a v různých pracích K. Absolon. Kpk.

Související hesla