Svět


1. celek vnější hmotné skutečnosti, Země, Vesmír. V antickém myšlení byl svět považován v základě za živý a božský, v židovství a křesťanství je chápán jako stvoření Boží, které však samo není posvátné. Na křesťanské pojetí světa navázala věda programem matematického a racionálního popisu (objektivního) světa;
2. filozofie a) způsob lidské existence mezi věcmi, horizont či pozadí, na němž se nám věci ukazují, rámec každé smyslové zkušenosti. Trvalý a nezbytný protějšek vědomí, které z tohoto světa vyzdvihuje jednotlivé věci a činí je předmětem pozornosti; b) Husserlův přirozený svět, Lebenswelt;
3. mytologie stvoření světa je jedním ze základních témat mýtů; nejčastěji se svět buď vynořil z podsvětních vod, nebo naopak vznikl zavlažením pouště.

Ottův slovník naučný: Svět

Svět v objektivním smyslu slova jest soubor všech věcí, které jsou, tedy tolik jako vesmír, ve smyslu subjektivním svět jest představa o souhrnu všeho co jest, pokud a jak kdo totalitu takou mocí své fantasie tvoří a jako jednotný celek myslí. Jiný svět má dítě, jiný dospělý muž, jinou představu o světě člověk naivní a jinou filosof.

Související hesla