Světlotisk

, heliotypie – technika tisku z plochy; v roce 1868 zdokonalená J. Husníkem.

Ottův slovník naučný: Světlotisk

Světlotisk jest způsob techniky reprodukční, kterým možno vrstvu gelatinovou zcitlivěti chrómany, osvětliti pod půltónovým fotografickým negativem a upraviti tak, aby se s ní mohlo pomocí mastné barvy tisknouti v lisu tiskařském. Princip světlotisku záleží v tom, že org. látky, jako gelatina, klih, bílek, gummi atd. ve spojení s chrómany vlivem světla stávají se nerozpustnými ve vodě teplé a ztrácejí botnatelnost ve vodě studené. Chrómany totiž vydávají jim kyslík, měníce se nejprve v hnědý Cr2O3, CrO3 pak v 3 CrO2. Změna tato poměrna jest intensitě světelné, tak, že osvětlíme-li desku světlotiskovou pod obyčejným negativem a vyvoláme studenou vodou, obdržíme obraz na místech různě osvětlených různě nabotnalý, čili obdržíme relief. Poněvadž pak místa nabotnalá odpuzují mastnou barvu tiskařskou poměrně s množstvím vlhkosti, již obsahují, jsou schopna naválením barvou a protažením lisem dáti otisk. Světlotisk zakládá se na objevech M. Pontona z r. 1839, jenž poznal citlivost chrómanů, E. Becquerela z r. 1840, jenž sledoval změny zbarvení chrómanů ve spojení s organickými látkami, J. Talbota z r. 1853, jenž objevil změnu rozpustnosti chrómové gelatiny osvětlením, a A. Poitevina, jenž dospěl k poznání, že osvětlená chrómová gelatina přes dlouhé působení vody podržuje neschopnost botnatelnosti a tedy schopnost přijímati mastnou barvu tiskařskou. Na základech těch J. Albert v Mnichově r. 1867 vypracoval světlotisk, o jehož vývoj zasloužili se pak Gemoser, Obernetter a Husník. Světlotisk vyžaduje negativův obrácených, měkkých a jemně stupňovaných. Deska tiskařská jest skleněná zrcadlová deska 1 cm tlustá, na tiskařské ploše matovaná. Praeparuje se nejdříve vodním sklem a bílkem nebo pivem, usuší, omyje vodou, opět osuší při 30° a opatří vrstvou citlivou. Jest to gelatina smíchaná s dvojchrómanem draselnatým a ammonatým za přídavku alkoholu, ammoniaku a kamence, roztopená na vodní lázni ve vodě, která naleje se na desku a ve zvl. kamnech při 45° v komoře temně žlutě osvětlené se osuší. Hotová deska kopíruje se ve zvl. rámu pomocí fotometru, vykoupá se ve studené vodě a vloží do skříně s vodou 15° teplou. Když půltóny objeví se čistě bílé, odkape se a osuší. Tisk děje se tím způsobem, že do středu desky naleje se trochu vody' houbou lehce rozvede po celé ploše, nechá několik minut působiti a přebytek vody odstraní se houbou a tamponem. Důležit jest zde moment, kdy gelatina přestává býti přebytečně slizkou, kdy lehce a snadno přijímá tiskařskou barvu při naválení. K tisku užívá se rychlolisu. Světlotisku možno užíti buď pro černou reprodukci nebo pro barevnou, a to buď tisknutím tří základních barev na sebe nebo většího počtu desek o různých barvách podle rázu originálu. Vlm.

Související hesla