Sýrie

, Syrská arabská republika, arabsky al-Džumhúríja al-Arabíja as-Súríja – stát v jihozápadní Asii s přístupem ke Středozemnímu moři; 185 180 km2, 15,3 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 83 obyv./km2, hlavní město Damašek (1,5 mil. obyvatel, 1995); úřední jazyk arabština, měnová jednotka 1 syrská libra (SYP) = 100 piastrů. Administrativní dělení: 13 guvernorátů a hlavní město. – Povrch dosahuje maximálních výšek v pohoří Antilibanon (Jabal aš-Šajk, 2 814 m n. m.) na hranicích s Libanonem. K západu se stupňovitě snižuje k úzké pobřežní nížině, na východě se prostírá rozsáhlá stepní až pouštní tabule (Syrská poušť), ze které vystupují sopečné masívy. Hlavní řeka Eufrat s přítokem Chabúr, četná vádí. Podnebí teplé subtropické, při pobřeží středomořské, ve vnitrozemí suché. Srážky na pobřeží 800 – 1 000 mm, na východě jen 200 mm. Stepní a pouštní rostlinstvo. – Obyvatelstvo tvoří Arabové (91 %, včetně 350 000 uprchlíků z Palestiny, 1996), menšiny Kurdů (6 %), Arménů, Čerkesů. Náboženství muslimské (90 %, většina sunnité, 1992), křesťanské (9 %). Přirozený přírůstek obyvatel 2,6 % ročně (1997). Střední délka života mužů 66 let, žen 71 let (1996). Negramotnost 29 % (1995). Urbanizace 53 % (1997). – Rozvojový stát. Hrubý domácí produkt 1 120 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 32 % v zemědělství, 25 % v průmyslu (1995). Obdělává se 28 % plochy, louky a pastviny pokrývají 45 %, lesy 3 % území. – Zemědělství nekryje potřebu potravin. Pěstuje se pšenice (3,0 mil. t, 1997), ječmen, bavlník, ovoce, zelenina, vinná réva, tabák. Chov ovcí (13,8 mil. kusů, 1997), koz a skotu. – Těží se ropa (28,7 mil. t, 1996) a zemní plyn, fosfáty (2 mil. t, 1996), asfalt, soli. Průmysl petrochemický, stavebních hmot, strojírenský, textilní, potravinářský. Řídká dopravní síť. – Kolébka nejstarších civilizací. Ve 3. tis. př. n. l. založen městský stát Ebla, ve 2. tis. př. n. l. Ugarit, Mari, Mitanni, 4. – 1. stol. př. n. l. říše Seleukovců, 64 př. n. l. – 636 n. l. součást římské a byzantské říše. 272 samostatný stát v Palmýře poražen Římany. V roce 636 připojena k arabskému chalífátu, 661 – 750 Damašek sídlem dynastie Umajjovců, 929 – 1004 Hamadánovci v Halabu. V 11. – 12. stol. atabegové, 1516 – 1918 součást osmanské říše. 1918 – 20 vládl král Fajsal, 1920 – 41 francouzský mandát. 1941 vyhlášena republika, 1949 – 53 období vojenských převratů, 1958 – 61 součást SAR, 1963 nastolena vláda strany Baas, 1966 se chopilo moci socialistické křídlo Baasu. Sýrie se zúčastnila palestinské války, šestidenní a říjnové války, 1976 obsadila část Libanonu. 1981 Izrael anektoval syrské Golanské výšiny. V březnu 2000 proběhla v Ženevě schůzka amerického prezidenta Billa Clintona s prezidentem Háfizem Asadem o izraelsko-syrském mírovém procesu; mírové rozhovory se nepodařilo obnovit. – Sýrie je nezávislá republika. Hlavou státu je prezident, volený obyvatelstvem na 7 let. Zákonodárným orgánem je jednokomorové Lidové shromáždění (Madžlis aš-Šaab; 250 členů, funkční období 4 roky). Výkonná moc je v rukou prezidenta a vlády. Poslední parlamentní volby se konaly v listopadu a v prosinci 1998. Prezident Bašár al-Asad (* 11. 9. 1965).

Tabulka: Syrie- Predstavitele
PREZIDENTI
1941 – 1943 Tádžáddín Husajní
1943 – 1949 Šukrí Kúvatlí
1949 Husní Zaím
1950 – 1951 Hášim Atásí (1949–50 hlava státu)
1951 – 1953 Fauzí Silú (hlava státu)
1953 – 1954 Adíb Šíšaklí
1954 – 1955 Hášim Atásí
1955 – 1958 Šukrí Kúvatlí
1958 – 1961 unie s Egyptem v SAR
1961 Maamún Kuzbárí
1961 – 1963 Názim Kudsí
1963 Lúaj Atásí (předseda Národní rady revolučního velení)
1963 – 1966 Amín Háfiz (do 1965 předseda Národní rady revolučního vedení, poté předseda Prezidentské rady)
1966 – 1970 Núraddín Atásí
1970 – 1971 Ahmad Chatíb (prozatímní)
1971 – 2000 Háfiz al-Asad
2000 Abdal Halím Chaddám (úřadující)
od 2000 Bašár al-Asad
 
Související hesla