Tádžikistán

, Tádžická republika, tádžicky Džumhuriji Todžikiston – stát ve střední Asii; 143 100 km2, 6,1 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 43 obyvatel/km2, hlavní město Dušanbe (524 000 obyvatel, 1994); úřední jazyk tádžičtina, měnová jednotka 1 tádžický rubl = 100 tanga. Administrativní dělení: 1 autonomní oblast, 3 oblasti, 1 oblast pod přímou republikovou správou a území hlavního města. – Převažuje vysokohorský reliéf, nejvyšší je Pamír na východě (pik Kommunizma, 7 495 m n. m.) s rozsáhlým zaledněním (Fedčenkův ledovec, 900 km2). Na severovýchodě navazuje Zaalajské horské pásmo (7 134 m n. m.). Kontinentální suché podnebí ovlivněné nadmořskou výškou s velkými rozdíly teplot; Dušanbe má průměrnou teplotu v lednu 1 °C, v červenci 28 °C. Území odvodňují přítoky Amudar’ji a Syrdar’ji. Převládají suché stepi a polopouště. – Obyvatelstvo tvoří zejména Tádžikové (64 %, 1991), Uzbekové (24 %) a Rusové (6,5 %). Náboženství muslimské (sunnité). Přirozený přírůstek obyvatel 2,4 % ročně (1997). Střední délka života mužů 66 let, žen 72 let (1996). Negramotnost 2 % (1989). Urbanizace 33 % (1997). – Zaostalý stát. Hrubý domácí produkt 330 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje asi 56 % v zemědělství, 17 % v průmyslu. Obdělává se 6 % plochy, pastviny pokrývají 25 %, lesy 4 % území. – V zemědělství převažuje rostlinná výroba; pěstuje se bavlník (102 000 t, 1997), ovoce, zelenina, pšenice. Chov ovcí a koz (dohromady 2,1 mil. kusů, 1997), skotu. Těží se kamenná sůl, olovo, antimon, sádrovec. Průmysl je slabě rozvinut, převažuje textilní, potravinářský. Řídká dopravní síť. – Ve starověku součást Baktrie. Od 8. stol. připojen k islámským státům oblasti. V 16. – 20. stol. patřil bucharskému emirátu, od roku 1868 pod ruským protektorátem, 1920 – 24 součást Bucharské lidové sovětské republiky, připojené k Sovětskému svazu. 1924 autonomní součást Uzbecké sovětské socialistické republiky (SSR). V roce 1929 vznikla Tádžická SSR. V roce 1991 Tádžikistán vyhlásil suverenitu a 21. 12. 1991 podepsali představitelé Tádžikistánu smlouvu o vytvoření Společenství nezávislých států. V 90. letech v zemi probíhala občanská válka mezi silami prokomunistického vedení v Dušanbe a islámskou opozicí, podporovanou z Afghánistánu (těžké boje na hranicích obou států). 1994 – 2000 v zemi působila mírová a pozorovatelská mise OSN. – Tádžikistán je nezávislá republika, člen Společenství nezávislých států. Hlavou státu je prezident. Zákonodárným sborem je dvoukomorový parlament (Shromáždění reprezentantů, 63 členů, a Národní shromáždění, 33 členů). Poslední parlamentní volby se konaly v únoru a v březnu 2000. Prezident I. Rachmonov.

Tabulka: Tadzikistan- Predstavitele
PREZIDENTI
1990 – 1991 Kachkar Machkamov
1991 Kadridin Aslomov (prozatímní)
1991 – 1992 Rachman Nabijev
1992 Akbar Iskandarov (prozatímní)
od 1992 Imomali Rachmonov (do 1994 úřadující)
PŘEDSEDOVÉ VLÁDY
1992 Akbar Mirzojev.
1992 – 1993 Abdulmalek Abdulajanov
1993 – 1994 Abdudžalíl Samadov
1994 – 1996 Džamšed Karimov
1996 – 1999 Jachje Azimov
od 1999 Akil Akilov
 
Související hesla