Talackové z Ješetic

, český šlechtický rod, původně vladycký, doložený od 15. století. Vlastnili statky ve východních Čechách (Libanice, Rosice). 1832 povýšeni do panského stavu.

Ottův slovník naučný: Talackové z Ješetic

Talacko z Ještětic, příjmení rodiny vladycké, jež nosila na zlatém černou hlavu volskou (telecí), později zubří hlavu s houžví. Prvotní její sídlo byla ves Ještětice u Solnice. K nim náleželi bratří Jindřich a Jan, kteří vpadli r. 1448 do Prahy; onen držel ještě r. 1450 s jednotou Poděbradskou, tento sloužil r. 1468 věrně králi Jiřímu. R. 1473 žili bratří Vaněk a Jan, z nichž onen ještě r. 1483 se připomíná. R. 1496 žil Jan, tuším týž, který r. 1545 zemřel a pohřben jest v Rosicích. Václav Talacko seděl r. 1511 v Seslavcích a držel též grunty při Chrudimi. Dobře hospodaře koupil r. 1521 dvůr v Rosicích a před r. 1540 Žestoky, r. 1543 Synčany a r. 1545 Čelakovské Hory. Měl také Nabočany a Libanice, avšak je prodal (tyto zeti Karlovi Orelskému ze San, manž. Kateřininu). Zemřel 16. dub. 1558 (manž. Anna ze Škrovadu). Syn jeho Jindřich obdržel r. 1553 zápis na všechny statky otcovské a byl pak v ustavičných soudech, protože chtěli od něho Čelakovských Hor a statku zápisného v Žestocích vyplacovati. To trvalo do r. 1564, kdež právo výplaty koupil. Václav (tuším jeho syn) psal se od r. 1567 na Žestocích jako předním sídle ještě r. 1579, avšak nějaký čas potom (již před r. 1589) rozdělil se s bratřími. Václav dostal Rosice, Jan Trojovice, Jindřich Synčany, Hynek Přestavlky a Adam Žestoky. Všichni měli potomstvo. A. Václav koupil r. 1590 Libanice a zemřel r. 1591 zůstaviv z manž. Markéty ze Zásmuk nezletilé syny Jindřicha, Mikuláše a Jana, kteří dědili Rosice a Libanice, avšak tyto prodal r. 1592 Jan Talacko, jejich poručník. 1. Jindřich (naposled nejstarší) ujal Rosice a Roubovice, statek mateřský, který zdědiI s Klusákem, synem Markétiným z druhého manželství, s Janem Adamem Klusákem z Kostelce, však Roubovice r. 1603 prodal. Také prodal r. 1611 Rosice. Oželev manž. Elišku ze Zásmuk oženil se po druhé s Veronikou Nykláskovou z Žitenic, která držela Chotouchov a Jelčany. Zdědiv čásť tohoto statku prodal jej za sebe a dcery r. 1629 († j.1637). Dcery jeho (tuším z druhého manž.) byly Kateřina Lidmila († 11. kv. 1649, třetí manž. Jaroslava Bořity z Martinic), Markéta, Maří Majdalena a Lidmila (pak, jako Polyxena, jeptiška řádu sv. Benedikta). Syn Jindřichův Hynek byl soudcem zemským a hejtmanem kraje chrudimského. Hynkův syn Adam Jindřich koupil r. 1653 Libanice, zdědil r. 1657 Přestavlky po strýci Hynkovi starším, držel též čásť Bítovan. R. 1658 prodal dvůr na Vlčnově, který od bratří a sester ujal, a r. 1660 Libanice. Za to koupil r. 1661 Uřinovice, jež r. 1665 zase prodal. Býval po 10 let hejtmanem krajským. Zemřel 23. led. 1668 a pohřben v kostele chrudimském, jemuž prokázal dobrodiní z odkazu strýcova a sám odkázal dvorec pod Chrudimí. Manž. jeho Emilie Kateřina roz. z Lisova držela Vejvanovice († 1669). Synové jejich byli Rudolf Ignác, Alois († j. 1673), Maximilián Ferd., Jan Jaroslav († j. 1688), Karel († ok. 1670), Leopold Šťastný a Antonín Šťastný. Alois vstoupil do řádu sv. Kajetána. Maximilián jako nejstarší ujal Přestavlky a Vejvanovice a ženiv se r. 1676 s M. Terezií Villanskou vydal r. 1680 díl Leopoldovi a r. 1683 Antonínovi († 11. bř. 1684 v Chrudimi). Týž Max. prodal r. 1684 Vejvanovice, byl kr. radou a soudcem zemským a zemřel r. 1692. Přestavlky dědil po něm Leopold, jenž je r. 1699 prodal. Týž byl od r. 1695 soudcem zemským, též kr. radou a hejtmanem kraje chrudimského. Pro své a předkův zásluhy povýšen jest 15. čna 1700 do panského a 2. list. 1702 do hrabského stavu kr. Čes. První a poslední hrabě Talacko zemřel v dubnu 1703 v Chrudimi (manž. Vilémína Kateřina Schröttern). Jediná dcera jeho Marie Zuzana vdala se r. 1713 za Jana Antonína hrab. Sporcka a po druhé r. 1715 za Jana Antonína hr. Vratislava z Mitrovic. – 2. Mikuláš, již r. 1593 zletilý, získal před r. 1615 statek Úřinovice, který podržel, ač byl r. 1623 odsouzen, ale prodal statek svůj v Přepyších. Býval pak hejtmanem kraje chrudimského a v l. 1634 – 35 král. inspektorem na Opočně. Zemřel 15. pros. 1638 zůstaviv vdovu Annu z Bubna, jež držela od něho Lično do života (2. manž. Volf Bedřich Cetlic ze Seitendorfu), a syny Jana a Václava Šťastného a dcery Barboru (pak vd. Dohalskou) a Annu Markétu (pak vd. Bukovskou). Jan ujav Úřinovice, prodal je r. 1661 strýci Adamovi Jindřichovi a držel pak díl Bítovan. Na Bítovanech (II. díle) seděl r. 1685 Karel, jenž 24. kv. 1690 zemřel. Marie Kunhuta Talacková († 1714) prodala r. 1694 jeden díl Bítovan hr. Šenfeldovi a r. 1709 prodali témuž statek tamže Hynek Šťastný, František Václav a Anselm Norbert bratří. Leopold Blažej, syn Františkův, koupil r. 1730 s manž. svou Annou M. Záblatskou z Tulešic († 16. list. 1731) statek Mirošov u Dol. Cerekvice. Od r. 1733 byl ženat s M. Majdalénou Dejmovou ze Stříteže. Zemřel 7. led. 1742. Mirošov po jeho smrti prodán. Synové jeho byli František (* 1735), Jan (* 1739) a Leopold. Jan vstoupil do vojska, byl r. 1772 poručíkem u dělostřelectva a žil s bratřími ještě r. 1788. Leopold byl r. 1795 poštmistrem v Kr. Hradci. František utopil se r. 1796 v Praze ve Vltavě. Václav, druhý a mladší syn MikuIášův, držel nějaký čas Střezoměřice a r. 1666 až 1669 skoupil díl Kocléřova. Albrecht a Ignác Václav, bezpochyby jeho synové, prodali své díly Kocléřova jesuitům k Žirci, onen r. 1692, tento r. 1705. – 3. Jan, třetí syn Václavův (1593), jest bezpochyby týž, jenž seděl r. 1617 na Novém Dvoře v Pašiněvsi († 1619, manž. Eliška Marie Nybšicova). B. Jan, držitel Trojovic, zemřel r. 1593 zůstaviv vdovu Evu z Poličan, syna Jana a dcery Marjanu a Kryzeldu. Poručníkem jim byl Jindřich, jenž prodal r. 1595 statek jejich Týn, Kostelec, Cejřov, Louku a Habrovec. Jan držel Trojovice jen krátce. Zemřel bezdětek a tuším neženat. Dědily po něm sestry, prodaly r. 1601 Zajezdec matce Evě (po druhé vdané Hradecké z Bukovna) a r. 1603 rozdělily se o Trojovice. Marjana provdaná za Bohuchvala z Berbistorfu prodala svůj díl r. 1605. Kryzelda byla vdána za (Václava) Cetenského z Cetně. – C. Jindřich, držitel Synčan, zemřel r. 1600 zůstaviv vdovu Kateřinu Klusákovnu z Kostelce a syny Hynka, Václava Šťastného, Albrechta Jana Adama a dceru Evu Kunu. Hynek spravoval napřed Synčany, které ujal pak Václav, ale propadl je r. 1623. – D. Hynek, držitel Přestavlk, zapsal týž statek r. 1595 manž. své Mandaléně Klusákovně z Kostelce a zemřel r. 1597. Dcery jeho byly Johanka († j. 1658, vd. z Vlkanova), Kateřina († ok. r. 1662, vd. Hradecká a Zumrova) a Lidmila (vd. z Vlkanova). Synové byli Hynek, Václav († j. 1625), Jan Jiří a Jindřich. Jan Jiří držel dvůr v Miřeticích a zemřel r. 1621. Hynek starší (1625 jediný živý z bratří) sloužil r. 1619 stavům vojensky, začež měl propadnouti Přestavlky a Miřetice, ale ponechány mu. Manž. měl Lidmilu Častolárku z Dlouhé vsi ovd. Vitanovskou, která měla Uhersko († ok. 1650). Byl r. 1632 kommissařem, později hejtmanem chrud. kraje, r. 1649 nařízen za kommissaře při odevzdání Kladska králi Ferdinandovi. Koupil r. 1644 Stičany dvůr a první díl Bítovan a dům na podměstí hradeckém. Nemaje dědicův odkázal všechen statek Adamovi Jindřichovi strýci a zemřel r. 1657. – E. Adam, držitel Žestok, zemřel r. 1611 a v Žestoky uvázal se strýc Jindřich jako poradník. Potom však Žestoky prodány a Jan Václav, syn Adamův, držel dvorec ve Vlčnově. R. 1629 byl již mrtev. O jeho bratřích a potomstvu není pamětí. Spojitost rodiny v XVIII. stol. není zřejma. V Chrudimi žili Leopold Jaroslav († 1694) a Ignác († 1730). Antonín držel v l. 1701 až 1721 Klokočovou Lhotu v Čáslavsku, kterou synové jeho Karel Antonín a František Josef r. 1732 prodali. Onen byl pak (od r. 1733) pánem na Žďáře, tento na Zubří, jež r. 1738 prodal. Jest to bezpochyby týž František, jenž potom žil v Chrudimi a držel tři dvory v Přelouči, které po jeho smrti ok. r. 1747 prodány. Z manž. Kateřiny Kapounky ze Svojkova zůstavil syna Alberta Ladislava, jenž žil ještě r. 1788. Na poč. XVII. stol. žil Bedřich Albert († 1705), jenž zůstavil z manž. Kateřiny Lidmily z Vlkanova († 5. září 1730) syna Františka Josefa, jenž r. 1720 ve Vysokém Mýtě se ženil a tu potom bydlíval. Snad byl synem jeho František Jan, jenž byl r. 1772 adjunktem kouř. kraj. úřadu, ženě se s Josefou ovd. Martinkovou († 1779). Týž neb jiný ženil se r. 1782 s Antonií Gfaeser. Týž zemřel r. 1798 zůstaviv syna Josefa Kristiána a dvě dcery. Leopold (1779 atd.) byl r. 1784 kommissařem u kraj. úřadu v Chrudimi a zplodil s Annou Marii Rödlovou několik synů. – Z panské větve naposled žijící žil Jan Adam, jenž vstoupil do státní služby, naposled byl praesidentem dolnorakouské vlády, vyznamenán byl důstojenstvím c. k. tajného rady a kommandéra kříže řádu sv. Štěpána a vyzdvižen r. 1832 do panského stavu. Byv dán r. 1848 na odpočinek zemřel ve Vídni 1. bř. 1858, maje věku svého 80 let. Od r. 1808 byl ženat s Annou Johannou Danzerovou († 1813). Druhá manž. byla Barbora Rafiusova z Kleefeldu. Syn jeho Leopold (* 1809 v Praze) stal se vrchním finančním radou ve Vídni a zemřel 20. bř. 1883 bezdětek. – Na ten čas žije rytířská pošlost, jejíž předek Václav, syn Janův, ženil se v Mýtě s M. Annou Šercerovnou z Malomlýnku († 1817). Zemřel 19. srp. 1775. Syn jeho Václav (pohrobek), soused mýtský, byl dvakráte ženat (1. s Nepomucenou Lemberkovou, † 1831, 2. s Annou Weinfurtrovou, † 1840) a zemřel 29. říj. 1847. Syn jeho Josef (* 1810) byl kupcem ve Vys. Mýtě a zemřel 24. září 1844. Z manž. M. Anny Geislerové († 1840) zůstavil syna Václava, jenž byl r. 1862 písařem u c. k. okr. soudu a zůstavil syny a dcery nyní žijící. Sčk.