Terpentýn

, kapalná směs přírodních terpenických látek (pineny, terpinol aj.) získávaná z pryskyřic jehličnatých stromů (zejména borovic). Užívá se jako technické rozpouštědlo pro fermeže, pryskyřičné kyseliny ap., a jako surovina pro výrobu kafru.

Ottův slovník naučný: Terpentýn

Terpentin (Terebinthina) jest balsám vytékající z našich stromů jehličnatých na místech nahodile poraněných, neb ze zářezů v kůře zúmyslně učiněných. Jest hustý jako med, zápachu aromatíckého. Obsahuje těkavou silici terpentinovou, která destillací s vodními parami přechází a zbude t. zv. vyvařený terpentin (T. cocta). Dobývá se ve všech krajinách evropských a severoamerických. Vyteklý terpentin stáním oddělí se od nečistot (kůry, smetí, písku), které se seberou, vyčištěný plní se do soudků, v nichž se prodává. V obchodě rozeznává se terpentin rakouský, francouzský a benátský. Rakouský terpentin pochází z borovice Pinus silvestris, borovice černé P. austriaca a P. corsica a ze smrku P. excelsa a j., bývá žlutavý až oranžový. Čím bledší tím lepší, sprosté druhy obsahují 8, lepší 35% silice terpentinové. Francouzský terpentin pochází ponejvíce z borovice P. gallica a P. maritima, přichází zejména z jižní Francie, jest světlý a průhledný, netáhne se tak jako rakouský a benátský. Přichází z Bordeaux v sudech po 100 i více kg. Nejlepší a nejdražší jest terpentin benátský vytékající z modřínů (P. Larix), v jižních zemích Italii, Tyrolsku, Švýcarsku i jinde rostoucích; jest hustý, žlutavý, zvláštní vůně kořenité a chuti hořké, bývá kalný od bublinek vzduchových; někdy bývá porušen obyčejným terpentinem. Přichází v malých zploštělých soudcích. Terpentinu užívá se k výrobě silice terpentinové, kalafuny, smůly, k výrobě vosku pečetního, fermeže, tmelů. Šlk.

Související hesla