Tetourové z Tetova

, český a moravský šlechtický rod, původem z Německa, v Čechách od konce 15. stol. Česká větev vlastnila statky ve středních a východních Čechách (Kácov, Středokluky), moravská na Zlínsku (Kyjov, Otrokovice, Zlín). Obě větve zanikly v 17. století. Vilém Tetour z Tetova († asi 1498) proslul jako válečník ve službách Rožmberků, Matyáše Korvína a Vladislava II. Jagellonského.

Ottův slovník naučný: Tetourové z Tetova

Tetour (též Tetaur) z Tetova (z něm. Tetauer), příjmení starožitné rodiny posud v Německu kvetoucí, jejíž jedna pošlost usadila se v českých zemích a tu se úplně počeštila. Erb jejich býval podobný jako u Vchynských, ale též takový, jaký se vyskytuje i na Moravě. Spojitosti krevní obou rodin nebylo a doklady pro to uváděné padělány teprve v XVI. stol. (Tištěny od Paprockého »O st. pan.« 376 – 385.) První se dostal do Čech Kašpar a držel r. 1440 Nejdek. Oploví z T. daroval král Jiří (1463) nějakou odúmrť v Kysibli. Ke sklonku XV. stol. žili v Čechách bratří Vilém, Bedřich, Kunc, Hynce, Balcar a Sigmund, kteří v letech 1473 – 77 pány z Rožmberka zakládali penězi. Z nich nejvíce proslul Vilém. Kunc byl dvořenínem krále Vladislava II. a Hynce ještě r. 1498 pánem na Kalšteině. Potomci Vilémovi rozrodili se na Moravě; od některého z jeho bratří pocházela A. Česká pošlost: Zevald (Sebald) nabyl zboží vlksického, jež r. 1497 prodal. Bedřich Vlček měl před r. 1517 dvůr v Středoklucích a vyskytuje se od r. 1520 zase v držení Vlksic a před r. 1524 převzal v dluhu ves Jablonec. Zemřel po r. 1525 (manž. Markéta z Hodějova, dědička Vlksic). Synové jeho byli Jiří, Bohuslav (tuším z dřevní manželky), Jan ml., Melichar a Baltasar (z Markéty). Jan dědil po mateři († 1538) a bratří jeho mu postoupili práv svých na Vlksicích a Lhotě (odtud řeč. Tetourové). Zemřel ok. r. 1542, odkázav statek Johance Cabelické a sestře Elišce peníze. Tato ujavši jej od Johanky, postoupila jej bratřím. Bohuslav, jehož manželka Markéta Beřkovská z Šebířova prodala r. 1546 díl svůj panství kokořínského, získal r. 1546 díl Melicharův na Vlksicích, Lhotě a Klokočově, k tomu získal r. 1548 Dobřemilice a Kvašťovec a připomíná se ještě r. 1555; Markéta († 1564) vdala se po druhé za Jana ml. Vitu ze Rzavého. Synové jejich byli Jan ml. a Karel, kteří r. 1567 podělili se tak, že onen převzal zboží vlksické a tento jisté rybníky. Jan koupiv díl Karlův, prodal r. 1572 Vlksice. Jeho snad manželka byla Johanka Tetourova ze Rzavého, jež r. 1588 zakoupila se v Táboře († ok. 1601). Dcery její byly Bohuslavina a Anna, obě pak vdané Kalenicové. Karel vstoupiv do řádu sv. Jana, byl napřed kommendátorem v Reichenbachu a Goldberku, vedl na rozhraní l. 1592 – 93 jízdné do Uher, byl r. 1602 atd. kommendátorem na Mailperce a klesl potom v nepamět. – Kromě těchto vyskytuje se ještě jedna pošlost v Čechách. Jan Tetour z T. koupil r. 1518 polovici Hostinného, kterou zase r. 1519 prodal. Tehdy vyženil s Kordulí ze Sloupna statek Vrchlabí, jenž mu r. 1525 z manství propuštěn. R. 1522 držel také v zástavě hrad Hradiště a od r. 1529 měl tuhou při s Vilémem z Valdšteina o rudu na hoře Lánovské. Prodav r. 1533 Vrchlabí, držel Kácov. Zemřel r. 1539 zůstaviv syny Lva a Bedřicha (1544), z nichž onen žil ještě r. 1559 (manž. Kateřina z Těmic.) – Štěpán seděl r. 1536 ve Vodochodech a oženil se asi r. 1541 s Kordulí ze Sloupna. V l. 1541 – 45 držel Dolní Újezd (u Hořic) a též Suchdol, který prodal. Synové jeho Tobiáš, Jan a Karel byli napřed pod poručenstvím Jana, bratra Štěpánova, došli let ok. r. 1557. První a třetí zapadli potom v nepamět; Jan seděl v Středoklucích, získal před r. 1560 Zátvor. Když r. 1577 zemřel, byl poručníkem sirotků Radslav ze Vchynic a prodal Zátvor. Týž Radslav pak předložil r. 1596 kanceláři dvorské padělané listy o společném původu Vchynských a Tetourův a majestáty na domnělý stav panský, kterého Tetové v Čechách nikdy neměli. O potomstvu Janovu není nic známo. – B. Moravská pošlost. Vilém proslul ve válkách po r. 1467 jako polní hejtman Jana z Rožmberka, po jehož smrti sloužil platně králi Matiáši. Tento daroval mu r. 1485 Zlín odumřelý, zastavil klášter Hradiště a Kyjov a poslal jej r. 1488 s vojskem do Slezska. Vrátiv se v roce zamýšlel vyplatiti Lichtemburk v Čechách, což se mu nepovedlo, a r. 1492 koupil Malenovice. Zemřel v l. 1496 – 98. Synové jeho (z Barbory z Žerotína) byli Jan, Jiřík a Václav. Jiřík ujal Malenovice ok. r. 1512, ale záhy zemřel. Jan snad jest totožný s Janem, který držel v l. 1541 až 1553 Zlín. Václav ujal po bratrovi Malenovice a s Mandalénou z Vlčnova vyženil Banov, r. 1554 koupil Světlov a Sehradice a dědil, tuším, také Zlín. Pro platné služby, které konal jako nejv. písař markr. Morav., povýšen 28. září 1549 s Janem Zlínským do stavu panského a erb jeho bohatě rozhojněn. Zemřel 2. břez. 1560. Synové jeho byli Bedřich, Kašpar, Kunc a Burjan. Bedřich ujal Světlov a zemřel po r. 1569. Zlín prodal s bratrem Burjanem. Tento ujal Malenovice, jež r. 1570 prodal, ponechav si Otrokovice. Za to nabyl Veselí. Zůstavil z manž. Anny z Zálužné syny Viléma († 1592) a Václava, kteří prodali r. 1587 Veselí a r. 1589 Banov. Václav vyměnil si Světlov za Vyzovice a zemřel před r. 1600; Vyzovice pak prodány. – Ještě v XVII. stol. vyskytují se Tetové na Moravě a ve Slezsku. Bedřich, byv hejtmanem na Vladislavi, zakoupil se ve Štěbořicích († 18. led. 1657, manž. Eva Šafgočovna zTisovic). Zůstala po něm jediná dcera M. Saloména, vdaná za Jana Bernarta Henna z Hennenberka. Jindřich Sebald byl r. 1664 – 65 hejtmanem na Mirově. V Prusku a Sasku žijí posud svob. páni Tetové z T., pokládajíce se za »staročeskou šlechtų. Statek Ardappen ve Východ. Prusích drží od r. 1476, majorát Tolks tudíž od r. 1333. Vilém (* 1804), praesident vrchního soudu a ředitel stavovský v Prusích, napsal dějiny rodu svého (i Vchynských) r. 1873 a 1889, drže se v té příčině Paprockého a podvržených listův. Členů rodiny je hojně. Sčk.