Tintoretto Jacopo

, italský malíř; poslední velký mistr benátského malířství 16. stol. Údajně krátce žák Tiziana. Hluboce zbožný, zpočátku činný pro náboženská bratrstva. Spojil benátský kolorismus s monumentální kompozicí Michelangelovou ve smyslu duchovního a náboženského spiritualismu a téměř manýristické fantazie. Náměty převážně biblické a legendární a ze života Krista a Panny Marie (Poslední večeře, Svatba v Káni Galilejské) ozvláštnil novými kompozicemi a šerosvitným pojetím. Výraznou perspektivou zdůraznil duchovní obsah výjevu. Vrcholná série 42 obrazů pro bratrstvo sv. Rocha se stala školou pro mnohé následovníky. Pracoval velmi rychle, vytvořil velké množství prací. Měl řadu žáků a spolupracovníků, zejm. v období pozdním (Ráj v Dóžecím paláci, Sbírání many a Poslední večeře v S. Giorgio Maggiore). Ovlivnil barokní malbu (P. P. Rubens). Jeho přímým pokračovatelem byl El Greco.

Ottův slovník naučný: Tintoretto Jacopo

Tintoretto, vlastně Jacopo Robusti, ital. malíř (* 1518 v Benátkách – † 1594 t.). Byl syn barvíře, odkudž také jeho přijmí Tintoretto (malý barvíř). Byl zprvu žákem Tizianovým, ale záhy šel vlastní cestou (vypravuje se dokonce, že žárlivý mistr za krátko jej vyhnal) řídě se v kresbě příkladem Michelangelovým a toliko v koloritu Tizianem a snaže se spojiti velkolepý sloh florencký se školou domácí. Liboval si proto ve složitých komposicích mass, v nesnadných perspektivách, theatrálních figurách, skvělých kontrastech světelných a pod. Stal se takto náčelníkem druhé benátské školy vynikající bravurním způsobem malby. Kolorit Tintorettoův je někdy velmi působivý, vřelý a hluboký, jindy, kdy pracoval na rychlo a na velikých plochách, zase hrubý a drsný. Tintoretto maloval především pro Benátky jako: Poslední soud; Klanění se zlatému teleti a Zázrak sv. Anežky (pro Sta Madonna dell' Orto); Výjevy ze života sv. Rocha (pro San Rocco); Svatba v Kaně Galilejské (pro Sta Maria della Salute); pak pro dožecí palác fresky Vyslanci papežovi a dožete Zianiho marně prosí císaře Bedřicha I., aby zastavil nepřátelství proti nim; Znovudobytí Zadru Benátčany 1346; Ráj (z r. 1590, v Sala del Maggior Consiglio), obrovský, 9 m vysoký a 23 m dlouhý obraz obsahující několik set osob a j. R. 1560 převzal malířskou výzdobu Scuoly di San Rocco, kterou se zabýval až do své smrti a kde jest neméně než 56 obrazů jeho, z nichž nejlepší jest Ukřižování z r. 1565. Cyklus osmi historických obrazů pro vévodu Gonzagu z Mantovy z l. 1579 – 80 jest nyní ve staré Pinakothéce mnichovské. Z ostatních jeho obrazů uvádíme: Sv. Marek osvobozuje odsouzeného otroka (Akademie v Ben.); Oběť Isaakova (Uffizie ve Florencii); Vulkán s Venuší a Amorem (t., Palazzo Pitti); Křest Kristův; Královna Sabská u Šalamouna; Esther před Ahasverem (mus. Prado v Madridě); Cizoložnice před Kristem; Sv. Rodina; Apollo a Musy (gal. drážďanská); Nalezení Mojžíše; Zuzana v lázni (dvor. museum ve Vídni) a j. v. Také jako podobiznář Tintoretto vynikal a byl svého času velmi oblíben a hledán. Množství podobizen jím malovaných je ve Vídni, v Madridě a v akad. v Benátkách; pražské Rudolfinum chová od něho podobiznu Andree Malipiera. – Jeho syn Domenico Robusti, zvaný rovněž il Tintoretto (* ok. 1562 – † 1637) učil se malířství u otce a také jej napodoboval. Vynikl předem jako portraitista, ale maloval také obrazy historické a mythologické, jako: Námořní bitva mezi Benátčany a cís. Ottou II. (Ben., dožecí palác); ve dv. museu ve Vídni je obraz dožete Gir. Priuliho. Srv. Janitschek v Dohmeově Kunst und Künstler sv. 3. (Lip., 1879), Thode, Tintoretto (Künstlermonographien č. 49, Bielef., 1901).

Související hesla