Tisza Kalmán

, uherský politik; otec Istvána Tisza. Po revoluci 1848 – 49 žil v emigraci. Před rakousko-uherským vyrovnáním v roce 1867 stoupenec F. Deáka (po 1867 se s ním rozešel). Vůdce tzv. levého středu, požadujícího větší samostatnost Uherska, než připouštěly nové zákony. V roce 1875 stál v čele Liberární strany Uherska. 1875 – 90 předseda vlády; stabilizoval dualistický systém, v zahraniční politice stoupenec spojenectví s Německem, představitel bezohledné maďarizace.

Ottův slovník naučný: Tisza Kalmán

Tisza: Koloman, státník uher. (* 1830 – † 1902), pocházel z biharské župy ze zámožné rodiny kalvinské, studoval práva a po prvé na veřejnost vystoupil odporem proti protestantskému patentu hraběte Lva Thuna r. 1859. Když uherská ústava diplomem říjnovým byla částečně obnovena, vyslán byl od města Debrecína do sněmu uherského. Až do r. 1866 šel svorně s Deákem; ale r. 1867 oddělil se od něho, žádaje pro Uhry větší samostatnosti, než jim koncedovaly zákony z r. 1867, a stal se vůdcem t. zv. levého centra. R. 1875 došlo k fusi větší části strany Deákovy a levého centra; Tisza stal se tehdy ministrem vnitra. Když pak i volby v list 1875 konané dopadly ve prospěch nové většiny, Tisza stal se předsedou ministerstva. Tu držel se pevně vyrovnání z r. 1867, maje za to od koruny plnou volnost ve vnitřních poměrech. Té pak užil k bezohledné maďarizaci. Přízeň koruny získal si zejména, když v uherském sněmě dobyl souhlasu orientální politice rakouské, především obsazení Bosny a Hercegoviny. Teprve r. 1890 odstoupil, když narazil na potíže při revisi domovského zákona.

Související hesla