Toledo

, město ve středním Španělsku na řece Tajo; 60 700 obyvatel (1998). Průmysl strojírenský, keramiky, potravinářský; tradiční výroba mečů. Kulturní a umělecké středisko, jedno z nejvýznamnějších ve Španělsku. Řada muzeí (El Greco), galerie. Historické jádro je od roku 1986 součástí světového kulturního dědictví UNESCO: katedrála (13. – 15. stol.), pevnost Alcázar (16. stol.), mudéjarská architektura, synagógy, hradby s branami (Puerta del Sol ze 14. stol.). – Od roku 193 př. n. l. pod římským vlivem. 534 – 712 hlavní město vizigótského království, 712 – 1085 v držení Arabů (významné sídlo Mozarabů). V roce 1085 připojeno ke Kastilii, od 1087 hlavní město Kastilie a později celého Španělska; prolínání křesťanských, židovských a arabských kulturních vlivů. Přenesení hlavního města do Madridu v roce 1561 znamenalo pokles významu Toleda.

Ottův slovník naučný: Toledo

Toledo: Toledo, hl. m. špan. provincie t. jm., 65 km jz. od Madridu ve výši 529 m, při řece Taju, které je omývá se tří stran a protéká pod dvěma smělými mosty: Alcantarským a sv. Martina, na vedl. trati Castilleo-Toledo madridsko-alicantské dráhy a 13 km již. od stanice Bargas trati Madrid-Lisabon, má 23.465 obyv. (1897), proti někdejším 200.000 v době maurské. V úzkých, křivolakých, namnoze strmých ulicích jsou nesčetné památky arabského umění, jako arabesky, portály, mřížové balkony a j. v., namnoze však barbarsky poškozené. Město je posud obklopeno mohutnými hradbami z doby visigotské i arabské; z této epochy rovněž pochází proslulá Puerta de Sol (»brána slunce«), nejkrásnější skvost arabského stavitelství tohoto druhu na celém poloostrově. Nad městem pak zdvíhá se na místě starého maurského hradu alcazar, zbudovaný Alfonsem X. ve XIII. stol., avšak r. 1887 požárem zničený, ve městě řada jiných paláců (Dona Diega, Villeny a j.), bývalý inkvisiční palác, nyní sídlo úřadů a renaissanční radnice od Juana de Herrera, stavitele Escorialu. Na témže plaza del Ayuntamiento pyšní se nádherná kathedrála, v pravdě důstojná sídla kardinála-arcibiskupa a primasa španělského. Chrám tento, započatý r. 1227 Pedrem Perezem a prováděný pak francouzskými architekty, 120 m dlouhý, 59 m široký a 30 m vysoký, skládá se z pěti lodí o 88 sloupech a 22 pobočních kaplí, z nichž zvláště vyniká kaple kardinála Ximenesa a skvostná Capilla de los Reyes Nuevos (1531 – 46) s král. hrobkami. Z façady je nejzajímavější západní strana, ozdobena nádhernými skulpturami. Vedle kathedrály pne se 90 m vysoká zvonice se 14 zvony. Z ostatních 25 kostelů vynikají bývalé synagogy Nuestra Señora del Transito ze XIV. stol. a Santa Maria la Blanca z poč. XV., přeměněné na křesťanské chrámy. Vůbec celé město bylo přeplněno kostely, kaplemi a kláštery; jen těchto bylo 48 a jmění duchovenstva odhadovalo se na 10 mill. peset. Nyní zůstalo 16 ženských klášterů, 9 nemocnic, dům milosrdných (Casa de Caridad), 3 vychovávací ústavy šlechtičen; dále je tu instituto, kněžský seminář, učit. ústav, umělecká, uměl. tkalcovská a kadetní škola, kdežto universita, r. 1498 založená, byla r. 1845 zrušena, stejně jako bývalá vojenská akademie. Knihovna o 70.000 sv. v arcib. paláci uložená chová některé vzácné tisky a 678 rukopisův. O 1 1/2 km po proudu Taja stojí královská továrna na zbraně, vyrábějící proslulé toledské čepele, kordy, šavle, dýky, bodáky a nože, jediný to zbytek světoznámého zbrojířského průmyslu toledského. Stejně, ba snad ještě více upadl průmysl textilní, zabývající se hotovením látek hedvábných, zlatotkaných a stříbrotkaných. Nanejvýše příprava perníku zachovala si dobrou pověst. Nyní je Toledo hlavně tržištěm pro zemědělské plodiny z okolí, jmenovitě ovoce a výborné meruňky. – Toledo, býv. hlavní m. Carpentarů, bylo dobyto r. 192 př. Kr. Římany, kteří je zvelebovali mnohými stavbami. Z těchto lze posud zde spatřiti zříceniny, jako naumachie, amfitheatru, lázni a j. Ve stol. V. vystřídali se v držení města Germani a Visigotové zvolili si je r. 567 za hlavní město. V těchto dobách Toledo stálo v čele církve španělské, o čemž svědčí, že od IV. do VII. stol. bylo tu konáno 18 koncilií. Nicméně ještě více k rozkvětu města přispěli Maurové, neboť tu sídlil mocný emír, pak od r. 1036 král z dynastie Tulunovcův a zároveň tu vzniklo středisko maurské učenosti. Ale když se ho zmocnil r. 1085 Alfons VI. Kastilský pomocí Cida, obléhav je plná 4 léta, musilo odrážeti několikráte maurská vojska. Zůstalo však sídlem kastilských panovníkův až do Karla I. (V.), proti němuž se postavilo v čelo communerův, ale po jejich zdolání bylo potrestáno a bývalý blahobyt rychle mizel. Srv. Gamero, Historia de la ciudad de Toledo (Toledo, 1863).

Související hesla