Tonzura

a) vyholená část hlavy na temenu, kde byl kandidát biskupem pomazán olejem při svěcení na kněžství; v katolické církvi tradiční označení příslušnosti k duchovenstvu; b) obřad vystřižení vlasů nově svěceným klerikům. Biskup ustřihne kandidátovi kněžství vlasy na temeni hlavy, aby zdůraznil jeho odstup od světských záležitostí. V současnosti se již tonzura nepoužívá. Z latinského tonsura stříhání.

Ottův slovník naučný: Tonzura

Tonsura, lat., slove oholené neb ostříhané místo na temeni hlavy katolických kněží a mnichů, pak také obřad církevní, při němž světící biskup čekancům duchovního stavu před posvěcením ustříhne na čtyřech stranách hlavy a v prostředku několik vlasů na znamení, že jest jim odříkati se světa a jeho rozkoší.-O původu tonsury a jejím významu jsou mínění různá. Již záhy dávali si kajícníci ostříhati celou hlavu a v VI. stol. přešel tento zvyk na katolické duchovní. V VII. a VIII. stol. učilo se, že sv. Petr ji zavedl na památku trnové koruny Kristovy. Již v prvních stoletích nosívaly osoby duchovní krátké vlasy na rozdíl od laiků, později mniši začali si vlasy holiti a po nich činili tak i knězi světští, jenže podoba takové tonsury byla v různých zemích různá. V církvi římské, později také v celé Italii, ve Španělsku, Francii, Anglii a v Německu byla obvyklá t. zv. corona Petri, při níž celá hlava bývala oholena a zůstával jen úzký věneček vlasů kolem; v století X. zmenšila se na oholenou pleš na temeni hlavy, jejíž velikost řídila se podle stupně svěcení. Tonsura sv. Jakuba č. sv. Šimona maga (t. Jacobi n. Simonis magi), týkající se toliko přední části hlavy, s čelem sousedící, udržela se toliko do stol. VIII., jsouc obvyklá zvl. u Britův a Irčanů, kdežto v církvi východní vešla v obyčej tonsura sv. Pavla (tonsura Pauli), při níž holila se hlava celá. Nyní záleží tonsura u duchovenstva světského v malé, kruhovitě vyholené pleši na temeni hlavy, kdežto u některých řeholí zachovávají posud tonsuru římskou. tonsuru udílí biskup, který propůjčuje čekancům duchovního stavu t. zv. ordines, v jednotlivých případech opat. Ti, kteří právě byli vstoupili do stavu duchovního, nosí tonsuru v objemu nevelkého peníze, kněží v objemu hostie, biskupové ještě větší, kdežto u papeže zůstane jen malý věneček vlasů nad čelem.