Tornádo

, mohutný vzdušný vír v atmosféře (tromba) o průměru až 100 m; je charakterizován silným větrem a vertikálními pohyby a destrukčními účinky; vyskytuje se v jižních oblastech USA.

Ottův slovník naučný: Tornádo

Tornády (špan. tornados) jsou mohutné vzduchové víry, větších rozměrů než smršť. Nejlépe známy jsou ze Sev. Ameriky, kde se objevují nejčastěji a působí ohromné škody. Vyskytují se nejvíce pod 40° s. š., na velikých rovinách mezi Skalními horami a horami Alleghanskými; zejména státy Missouri, Kansas, Georgia, Illinois a Iowa bývají jimi postihovány; řidčeji objevují se v státech východních, v horském terrainu pak scházejí téměř úplně. Pokud jde o frekvenci, tornády mohou vznikati v kterékoli době roční; s převahou však tvoří se v časné době letní a pozdním jaru; zimní měsíce vykazují frekvenci nejmenší. V periodě denní připadá největší část' tornád na dobu mezi 4. a 6. hod. odpolední, nejmenší na dobu mezi 6. a 8. hod. dopolední. Finley klade maximum denní frekvence, pokud jde o vznik, mezi 3. a 4. hod. odpol.; zřídka vzniká tornáda po 6. hod. odpol., avšak tornáda kolem 5. hod. odp. vzniklá může se stejnou silou udržeti až do 8. hod. večer. Průměrná rychlost, s kterou tornáda postupuje, činí asi 40 km v hodině, tedy 131/2 m ve vteřině. Šířka prostoru jimi zasaženého bývá však obyčejně menší než 300 m, velmi často pak menší než 150 m. Délka dráhy kolísá mezi 1280 km na jedné a 3 km na druhé straně; průměrně činí kol 50 km. Doba průchodu tornády daným místem pohybuje se mezi 10 vteřinami až 30 minutami; v průměru vykazuje 6 – 7 min. Tornády dostavují se obyčejně za mírných, jižních větrů, jsouce provázeny bouřemi a deštěm, v četných případech také krupobitím. Směr jejich dráhy bývá od jihozápadu na severovýchod, nicméně přicházívají někdy i od severozápadu nebo jihu, téměř nikdy však od východu. Jejich nejčastější vystupování v uvedeném území lze vysvětliti takto: v létě je nad Spoj. Obcemi rozdělení tlaku velmi pravidelné, při čemž zpodní vrstvy vzdušné neobyčejně se oteplují, tak že tu teploty o 40 °C a více jsou zjevem téměř obyčejným. A toto vysoké oteplení spodních vrstev vzduchových je vzhledem k labilní rovnováze jejich podnětem k vytvoření mohutných vzdušných vírů. Podmínky pak, za nichž tornády se tvoří, jsou: obor nízkého tlaku postupuje směrem k údolí dolního Mississippi. Podoba tohoto oboru je ellipsovitá ve směru osy jihozápad-severovýchod. Jeho existence má za následek mocné proudění severních studených větrů z Britské Severní Ameriky a teplých větrů od zálivu Mexického ke středu depresse, při čemž oba tyto různorodé proudy přiblíží se k sobě tak, že osa depresse tvoři tu mezi nimi hranici ostře vyhraněnou Tak vzniknou po obou stranách její veliké kontrasty teploty i vlhkosti vzduchu, z nichž pak, a to na jihovýchodní straně depresse, v oboru teplých větrů jižních, tvoří se tornády Vzhledem k podstatě své i původu tornády jeví na postiženém okrsku mohutný ssavý pohyb vzduchu směrem do centra víru, v němž panuje tlak velmi nízký. Uzavřené nádoby pukají, zátky v lahvích vyletují, stěny domů zdají se v některých chvílích, jakoby se měly na všecky strany rozvaliti. Mechanická činnost tornáda směřuje však vzhůru vynášejíc předměty do vzduchu. O mohutnosti tornády lze si stěží učiniti představu; John R. Musick líčí účinky dubnové tornády v Missouri 1899: »Při vzniku bouře létaly vrata, střechy, ano i celé domy kolotajíce a víříce až do výše 100 – 130 m. Viděl jsem v bouřlivém mraku kolo od vozu, ba dokonce i dvě těla lidská. Jeden dům byl vyzdvižen do výše 30 m, kde se najednou v tisíce kusů roztrhl. Tři osoby byly bouří uchváceny, do vzduchu vyneseny a odtud opět asi po 400 m zvolna a živoucí ještě k zemi sneseny. Jeden kůň byl však dokonce na 3 km daleko odnesen. Stromy byly rvány ze země i s kořeny a celá země vyhlížela jako po dynamitové explosi.« Průměrná škoda tornády způsobená páčí se v období 1889 – 96 ve Spoj. Obcích na 3 mill. dollarů ročně; naproti tomu jediná tornáda st.-louiská z 27. kv. 1896 způsobila škody na 12 mill. doll. a zahubila na 306 osob. Rychlým výstupem vodních par ve víru a kondensací těchto vzniká nad tornádou pravidelný mrak bouřkový, který rychle roste a dolů trychtýřovitě se šíří; tato trychtýřovitá podoba (»sloní chobot«) je charakteristickou známkou tornády, při čemž však i při téže tornádě mohou nastati různé komplikace několika takových chobotů. Vedle tornády pozemní rozeznáváme také tornády mořské (Eknephias, Chubasco), podobný to cyklon, hlavně ze záp. pobřeží Afriky od mysu Verde až po zátoku Beninskou. Ag.

Související hesla