Trojí lid

, středověké učení o neměnném rozdělení křesťanské společnosti na osoby duchovní (oratores), jejichž úkolem je starat se o spásu lidských duší, světské feudály (bellatores), zajišťující vojenskou ochranu i výkon státní správy, a dělný lid (laboratores), živící se fyzickou prací a přispívající daněmi k existenci obou vyšších stavů. V raném a vrcholném středověku splýval dělný lid fakticky s poddaným venkovským obyvatelstvem; s rozvojem měst se stávalo dělení terčem kritiky měšťanstva i reformního hnutí, odsuzujícího v novozákonním duchu násilí ve společenských vztazích. Tvrdý odsudek dělení společnosti na tři stavy podal Petr Chelčický.

Související hesla