Trust

, forma spojení podniků do jediné ekonomické jednotky se společnou (zcela nebo částečně) správou majetku i zisků. Bezprostředním účelem takového spojení bývá racionalizace výroby, nákupu či prodeje, usnadnění financování, snížení kapitálového rizika, snížení daňového zatížení, administrativní zvýhodnění, popř. kapitálové spekulace. V konečném efektu se tím sleduje zvýhodnění postavení na trhu.

Ottův slovník naučný: Trust

Trust [tröst]. Ve Spoj. Obcích sev.-amer., kde uplatnění jednotlivcovu bylo ponecháno pole co možná nejvolnější, po závratném rozmachu kapitalismu jednotlivci počali se sdružovati, aby navzájem si neškodili, aby využili všichni příznivé doby. Avšak vlády v různých státech Unie počaly vystupovati proti podobným sdružením, tvrdíce, že jimi porušována jest zásada svobody. Ale členové sdružení zakázaných, vidouce ve sdružení veliký prospěch, našli si záhy cestu, po které by se dostali k cíli, aniž zákonodárství a správa by mohly zakročiti. Členy sdružení, které razilo dráhu na tomto poli, byly celé společnosti; i odevzdali všichni akcionáři všech zúčastněných společností své akcie určitému počtu důvěrníků – trustees (od slovesa to trust = důvěřovati) – dávajíce jim neodvolatelnou plnou moc, aby naložili s akciemi podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Tito důvěrníci vydali navzájem akcionářům místo akcií certifikáty, na které jsou akcionářům vypláceny dividendy. Staré společnosti officiálně tedy trvaly dále, jenže všechny byly ovládány týmiž officiálními akcionáři – trustees. Tito mohli potom ovšem uvésti politiku všech závodů ve shodu, a sdružení zákonem zakázané uskutečniti. Formy právě vylíčené, která obdržela jméno t., chopili se záhy podnikatelé v oborech jiných, přizpůsobovali ji svým zvláštním poměrům a potřebám, tak že dnes trusty vykazují formy velmi různé. Společným znakem všech jest, že několik málo osob ovládá úplně větší počet podniků, někdy všechny podniky stejného oboru průmyslového, někdy dokonce i podniky různých oborů souvislých nebo do sebe zasahujících. Trusty jsou vlastně nejvyvinutější formou kartelů podnikatelských. V theorii byly sice shledávány všelijaké rozdíly mezi trusty a kartely, nicméně rozdíly ty nejsou zásadní, nýbrž pouze stupňové. V trustech je pravidelně sdružen větší kapitál; pouto vížící jednotlivé podnikatele je poněkud silnější a tužší, nežli tomu bývá u kartelův. K rozvoji trustů přispěly ovšem poměry ryze americké, které opět proti nim vyvolaly takový odpor, že sám nynější president Roosevelt velmi často zažehnává bouři sliby, že proti trustům něco učiní. V různých státech Unie bylo již od slibů přikročeno k činům; trusty zakazovány, někde chikanovány; avšak výsledku podobné výpravy neměly. Trusty rostou stále jak množstvím, tak kapitálem, a jejich moc a vliv cítí se již i v Evropě. V poslední době učiněn státem pennsylvanským pokus, konkurrovati s trustem petrolejovým vlastními podniky. Výsledek dlužno vyčkati. Dokud podobné pokusy budou prováděny pouze jednotlivými státy hospodářsky třeba ne příliš silnými, nebude asi úspěch značný. Tolik je však jisto, že tato cesta jest jediná, po které bez zbytečného omezování svobod občanských bylo by možno dojíti cíle: osvoboditi spotřebitelstvo od jha, které trusty na ně uvalily. Nejznámější trusty jsou: cukerní (Havemeyer), petrolejový (Rockefeller), ocelářský (Morgan). – Literatura: O trustech jedná literatura kartelová, uvedená pod příslušným heslem. K tomu připojujeme: Jenks, The Trust problem; Clark, The Control of Trusts; Halle, Trusts or industrial combinations and coalitions in the United States; Ely, Monopolies and Trusts; Roussiers, Les syndicats industriels de producteurs en France et à l'étranger; t., Les industries monopolisées (Trusts) aux États-Unis; Katzenstein, Die Trusts in den Vereinigten Staaten; Winter, Kartely. L Wr.

Související hesla