Tržní ekonomika

, tržní systém – hospodářské zřízení, v němž jsou mnohočetné aktivity a dispozice jednotlivých ekonomických subjektů koordinovány na základě svobodné tvorby cen. Podstatnými znaky tržní ekonomiky jsou vlastnictví soukromé a svobodná konkurence. Konkurence neplní pouze úlohu koordinační, nýbrž také funkci stálého řízení ekonomického dění a stimulace výkonu. Výroba je podrobena suverenitě spotřebitelů a zároveň směřuje k co možná největšímu blahobytu společnosti. Základy teorie tržní ekonomiky položila klasická ekonomie. Zatímco fyziokraté a někteří klasikové věřili ve stabilní harmonii v liberálním systému a jejich následovatelé z liberalismu učinili dogma, poznal již A. Smith, že konkurence a její realizace naráží na určité meze a nemůže vždy splnit funkci jí připisovanou (uspořádání peněžní soustavy, služby a statky uspokojující tzv. kolektivní potřeby ap.). Vlastní zájem hospodářských subjektů může úlohu hybné síly konkurence plnit pouze potud, pokud není právě touto konkurencí spoután a usměrňován. Účinnost konkurence musí být zajištěna zabudováním určitých zásad do právního řádu (např. protimonopolní zákony).

Související hesla