Tundra

, ekologie biom na severní hranici oblasti holarktické. Je ovlivněn dlouhou zimou s arktickými a subarktickými teplotami, stále zmrzlou půdou a velmi krátkou vegetační periodou (konec května až srpen). Typickou flóru představují nízké porosty lišejníků, mechů a ostřic, s roztroušenými bylinami a zakrslými keříky vrb a bříz. Viz též lesotundra.

Ottův slovník naučný: Tundra

Tundry (finsky tuntur, t. j. bažinaté stepi) nazývají se rozlehlé roviny, rozkládající se na sever od pásma lesů v sev. Sibiři, v sev. Evropě od Uralu až na poloostr. Kolu a také v sev. Americe. Dno jejich jest vždy zmrzlé, povrch pak roztává jen v létě nebo za mírných, sněžných zim. Hloubka nezamrzlého povrchu závisí na útvaru t., jež může býti kamenitá, hlinitá, písčitá, rašelinná, kopčitá nebo bažinatá. Obyčejně i v létě sahá zmrzlé dno skoro až k povrchu. Vegetaci tvoří v tundrách hlavně lišejníky a mechy. Lišejníky vyskytují se v tundrách s povrchem kamenitým a vůbec sušším, dodávajíce povrchu barvy bělošedé, při větší atmosférické vlhkosti šedohnědé. Hlavní druhy jejich jsou Cetraria, Cladonia, Evernia, Stereocaulon, Cornicularia. Mechy vyskytují se ve vlhčí půdě a zastoupeny jsou hlavně druhy Sphagnum a Polytrichum. S nimi obyčejně se vyskytuje moroška (Rubus chamaemorus). V pevnější půdě vyskytují se některé zakrslé křoviny jako Rhododendron, Vaccinium, Empetrum Andromeda, Arctostaphylus, Ledum, zakrslé vrby a j. V jižněji položených, při tom vlhkých tundrách setkáváme se s dosti bujným vzrůstem trav, promíšených květinami, jako jsou Dryas, Cassiope, Ranunculus, Geranium, Oxytropis, Valeriana a j. Na mnohých místech jsou však tundry úplně pusté, poněvadž led sahá až k povrchu. Zvířena v tundrách jest chudá. Při pobřeží žije polární medvěd, dále dovnitř země i polární liška. Až k 75° s. š. zdržuje se vlk, sob, lumík, polární zajíc, kdežto rejsci a hraboši nežijí na sev. od 71°. Z vodních ptáků vyskytují se zde hlavně husy, kachny, potápky a jespák, z pozemních pak skřemenáč (Lagopus albus), havran, sova sněžná a j. Žáby rozšířeny jsou až k 68°, zmije a ještěrky k 67°. Hmyz jest v tundrách chudší než v Grónsku, jenom komáři vyskytují se velmi hojně. Tundry jsou přístupny zpravidla jen za suché zimy, kdy jsou úplně zamrzlé. Tehdy přijíždějí severní kmenové do tunder, aby lovili kožišinnou zvěř. Za vlhkých zim a v létě mění se tundry v nedostupnou bažinu, jež jen z části jest přístupna sobům, pasoucím se na chudých travinách, i lidem, lovícím ryby a ptactvo. – Srv. A. Schrenck, Reise nach dem Nordosten das europ. Russlands durch die Tundra der Samojeden (1848); F. von Wrangel, Reise längst der Nordküste von Sibirien und auf dem Eismeer in den J. 1820 – 24 (1839); Kjellman, Pflanzenwuchs an der Nordküste Sibiriens (»Die wissenschaftlichen Ergebnisseder Vega-Expeditio◁ I., 1883); Gilder, Icepack and Tundra (něm. In Eis und Schnee, 1884); G. Tanfiljev, Po tundram timanskich Samojedov lětom 1892 g. (»Izv. Imp. Russk. Geogr. Obšč.« sv. XXX., 1894); baron Maydell, Reisen u. Forschungen im Jakutskischen Gebiet Ostsibiriens (1893 a 1896) a j. v.

Související hesla