Turkmeni

, národ žijící v Turkménii (asi 2,5 mil. osob), Íránu, Afghánistánu a v zemích Středního východu. Jazyk patří k oghuzské skupině turkitské větve altajské rodiny. Muslimové (sunnité). Zemědělci a pastevci, významní řemeslníci.

Ottův slovník naučný: Turkmeni

Turkmeni, Turkmani, Turkomani, také Truchmeni, nazývá se národ jihozápadní větve altajské skupiny Turků, jazykově příbuzný s Osmánskými Turky a Ázerbeidžány, ještě bližší Kirgízům a Uzbekům. Obývá území, jež sahá na jih až k okrajním horstvům Iránu, místy i za ně, na severozápad až k břehům Kaspického moře, na sever k Aralskému jezeru a na severovýchod k řece Amu. Toto území jest typickou středoasijskou pustinou s četnými oasami a zabírá asi 500.000 km2. Počet Turkmenův udávají ruské prameny na 545.347 duší (1902), z nichž 261.597 obývá na ruském území, 203.750 v Chívě a Bucháře a 80.000 v sev. Afgánistáně a Persii. Turkmeni dělí se na několik kmenů, z nichž nejčelnější jsou Tekinci. Vedou většinou život nomádský, volíce za náčelníka kmene nejstaršího muže. Vyznávají sunnitské muhammedánství, jsou hrubí, nevzdělaní a loupeživí. Jejich loupežné výpravy byly však od Rusův omezeny. Skč.

Související hesla