Uhlovodíky

, sloučeniny uhlíku a vodíku, velká skupina organických sloučenin. Podle tvaru molekuly se dělí na alifatické, alicyklické (monocyklické, bicyklické i polycyklické, můstkové nebo spirocyklické) a aromatické uhlovodíky nekondezované i kondenzované. Alifatické i alicyklické uhlovodíky se dále dělí podle povahy vazeb na uhlovodíky bez násobných vazeb (alkany, cykloalkany), s dvojnou vazbou (alkeny, cykloalkeny), s trojnou vazbou (alkyny, cykloalkyny) a na uhlovodíky obsahující více násobných vazeb. Kondenzované aromatické uhlovodíky se dělí na orthokondenzované (neobsahující žádný atom uhlíku společný třem cyklům) a na perikondenzované (obsahující alespoň jeden takový atom).

Ottův slovník naučný: Uhlovodíky

Uhlovodíky jsou sloučeniny uhlíku s vodíkem. Podle poměrů, jimiž sloučenství to jest vyjádřeno, rozeznáváme různé uhlovodíkové řady: parafiny (petrolej) CnH2n+2, olefiny CnH2n, acetylenové uhlovodíky CnH2n – 2, uhlovodíky řady benzolové CnH2n – 6 atd. Uhlovodíky tvoří základ theoretický k systematice chemie organické, od nich odvozujeme sloučeniny ostatní, ze kterých zpět uhlovodíky opět získávati umíme. Průmysl využitkuje zásoby uhlovodíků z nafty zemské, extrahuje neb destilluje jich z fossilií, různých druhů uhlí, bituminů, lupků, břidlic organickými zbytky bohatých, rašelin, buničiny dřevné atd. Mikrobi též produkují uhlovodíky, rostliny též, ba i zvířata při zažívání (methan). Rozkládáme-li sloučeniny uhlíku s kovy vodou, získáváme též uhlovodíky, které podle povahy kovu náležeti mohou různým skupinám. Stopy uhlovodíků jsou ve vzduchu, ze země prchají v místech, kde pod povrchem nafta se nalézá (kolem Kaspického moře, v Americe na různých místech), ve vulkánech bahnitých, v kuchyňské soli a j. Rn.

Související hesla