Ulm

, město v jižním Německu na horním toku Dunaje; 116 000 obyvatel (1998). Průmysl textilní, oděvní, strojírenský, elektrotechnický. Muzeum, divadlo (1641). Univerzita (1967). Historické památky (gotický dóm ze 14. – 15. stol.; 162 m vysoká věž). – V 9. stol. království falcké, město od roku 1165. Ve středověku významné středisko textilní výroby. Od roku 1810 součást Württemberska. V roce 1871 připojen k Německu.

Ottův slovník naučný: Ulm

Ulm, pevnost a hl. m. virtemberského kraje dunajského, na levém bř. Dunaje, sv. od ústí Illery, při vtoku ř. Blau, proti bavorskému Novému Ulm,u, s nímž spojen je dvěma kamennými mosty, z nichž jeden železniční, rozkládá se v úrodné a příjemné rovině na úpatí vých. výběžků švábské Alpy. Tu připíná se k trati ze Štutgartu do Friedrichshafenu trať z Mergentheimu přes Crailsheim a z Immendingen virtemberských stát. drah, kdežto bavorské stát. dráhy prostředkují spojení do Kemptenu. Je sídlem kraj. vlády, zem. soudu, hlav. celního úřadu, generál. superintendenta, obchod. a živnostenské komory, fil. Říšské banky a silné posádky, bez níž má 42.982 obyv. (1900), z čehož 13.033 katol. Nejpamátnější budova je Münster, po kolínském dómu nejmohutnější got. stavba v Německu, založená již r. 1377, budovaná do poč. XVI. stol., ale teprve v l. 1844 – 90 dokončená. Pětilodní chrám, který může pojmouti na 30.000 lidí, má 123 m zdéli a 49 m zšíři, hlavní loď pne se do výše 41 m. Ve středu západní façady tyčí se mohutná, 161 m vysoká věz, teprve v l. 1882 až 1890 prof. Aug. Beyerem na základě náčrtů Mat. Böblingera (1477 – 92) dokončená. Mezi památnostmi chrámu vyniká vyřezávaná stolice od Jörga Syrlina st. (1469 – 74), nejkrásnější práce toho druhu pozdní gotiky, kazatelna od Burkh. Engelbergera (1500), kamenné ciborium 26 m vysoké z XV. stol., řada obrazův od malířů ulmské školy, jako M. Schaffnera, Bartol. Zeitbloma a j., krásné malby v oknech od H. Wilda (1480) atd. Méně zajímavý je evang. kostel sv. Trojice z poč. XVII. stol. Naproti gotické a ranně renaissanční radnici se starými freskami stojí got. kašna, t. zv. Fischkasten, jediná práce Syrlina st., tesaná z kamene. Dále je tu budova komtura Něm. rytířů z l. 1712 – 18 na místě staré got. budovy postavená, nyní v kasárna a soudní dvůr přeměněná, řada zajímavých domů soukromých, palác vév. Jindřicha Virtemberského, nyní krajský úřad, prům. museum, nový soudní dvůr, koncertní budova a j. v. Tržiště zdobí socha Viléma I. Příznivá poloha Ulm,u na Dunaji přispívá k rozvoji obchodu ať s plodinami okolní úrodné roviny, ať s transitním zbožím, které se dopravuje na t. zv. Ulm,-er Schachteln (lodích) po Dunaji až do Vídně. Přední místo zaujímá však obchod s dřívím a prkny, méně se suknem a kožemi. Průmysl zabývající se bílením plátna, výrobou mosaz. zboží, klobouků, stříkaček, hospodář. strojů, má význam spíše místní, až na známé ulmské dýmkové hlavičky. O vzdělání pečuje gymnasium, reálné gymnasium a reálka, průmyslová pokračovací, zemědělská škola; k tomu přispívá i bohatá městská knihovna, sbírka spolku pro umění a starožitnosti, rovněž s knihovnou. Moderní rozvoj města změnil značně zařízení Ulm,u jako pevnosti, jíž se stal r. 1841. Od r. 1871 obklopeno bylo město pásem tvrzí, načež stará opevnění byla namnoze srovnána se zemí. Z těchto zůstala hlavní pevnůstka na Michelsbergu a pásmo tvrzí na levém břehu bude nyní zesíleno novými fortifikacemi. Ulm, připomíná se již r. 854, ale slavnější doba nastává mu teprve ve XII. stol., kdy byl svobodným říšským městem švábského kraje. Koncem středověku stojí obyčejně v popředí švábských spolků. K reformaci se přihlásil 3. list. 1530. Na čas se dostal do područí již. sousedních států, až byl r. 1803 zabrán Bavory a r. 1810 Virtemberskem. Z těchto dob je památná kapitulace rak. generála Macka s 26.000 muži před Napoleonem a Neyem 17. října 1805. Srv. Pfleiderer, Das Münster in Ulm, (Ulm,, 1890); Osiander, Pfleiderer, Seuffer, Ulm,, sein Münster u. Umgebung (t., 1890); Nübling, Ulm,s Handel und Gewerbe im Mittelalter (t., 1892 – 1900); Beckmanns Führer durch Ulm, (Štutgart, 1902).

Související hesla