Umělecká beseda

, český umělecký spolek založený v roce 1863, který sdružoval spisovatele, výtvarné umělce a hudebníky. Usiloval o rozvoj českého umění organizováním uměleckého života i osvětovou činností. V roce 1951 nedobrovolně včleněna do Spolku českých výtvarných umělců.

Ottův slovník naučný: Umělecká beseda

Umělecká beseda. Obnovením ústavních řádů v říši Rakouské počátkem r. 1861 uvolnil se i spolkový ruch v Čechách, tentokrát již v duchu ryze národním a vznikly prvé, ryze české spolky. Do té doby spadá i počátek prvého českého spolku uměleckého, jenž měl sdružiti umělce všech oborů, literáty, hudebníky a výtvarníky a obdržel jméno U. b. Podnět k založení takového spolku dán počátkem r. 1861 v uměleckém kroužku, jenž se scházíval v bytě hudebního skladatele Pivody; když myšlenka dozrávala, pozváni na poradu četnější umělci a přátelé umění, kteří se pak usnesli o založení spolku. Hudebníci Pivoda a Lud. Procházka odůvodňovali potřebu spolku rozdrobeností uměleckého světa českého, jenž neměl do té doby nijakého střediska, v němž by se mohl stýkati a navzájem poznávati; dr. Julius Grégr kladl váhu na rozhodně český ráz spolku; básník Vítězsl. Hálek připomenul, jak moment národní byl do té doby u českých umělců nejméně vyvinut, a neblahá národní lhostejnost byla jejich charakteristickou známkou. Poněvadž s české strany nic se nedělo, co by je poutalo a jejich intencím pomáhalo, odnárodňovali se šmahem a ani v cizině nesloužili českému jménu ke cti. Všemu tomu mělo se odpomoci založením nového spolku. Zvolen tedy výbor, v němž byli: školní rada J. Wenzig, dr. Jul. Grégr, dr. Jan Jeřábek, dr. Mezník, Vít. Hálek, F. Pivoda a J. R. Vilímek a jemu uloženo vypracovati stanovy a postarati se o jejich schválení. Stanovy zadány 30. srp.1861, po roce došla z ministerstva zpráva, že stanovy se schvalují až na některé nepatrné změny. Provedeny v nich tedy žádané změny, načež 19. ún. 1863 stanovy schváleny definitivně a valnou schůzí dne 9. bř. t. r. U. b. vstoupila v život. Podle schválených stanov měla právo pěstovati pěkná umění vůbec různými prostředky k tomu vhodnými a podporovati domácí umělce. Že vše to se mělo díti v duchu ryze národním, ve stanovách tehdy ještě vytknuto býti nesmělo, ale ve skutečnosti se provádělo. Poněvadž počátkem let šedesátých nebylo v Čechách nijakého ryze českého spolku literárního, hudebního ani výtvarnického, skupili se v Umělecká beseda.ké bmělecká besedě záhy všichni čeští umělci a vnitřní život spolkový počal se rozvíjeti velmi slibně. V odborech literárním, hudebním a výtvarném projednávány programmy činnosti spolkové a ustanoveno založiti postupem času dramatickou školu, umělecký časopis český, prozkoumati literaturu českou se stránky umělecké, založiti abonnentní koncerty, stálou výstavu, vydávati umělecké praemie pro členy, vypisovati čestné ceny, udíleti umělcům podpory na cesty, opravovati staré umělecké památky, oslavovati zvěčnělé umělce slavnostmi, pomníky, pamětnými deskami a kromě toho do zábav společenských uvésti živel umělecký. Styk ústředí pražského s českým venkovem měli prostředkovati venkovští jednatelé besední. Nepodařilo se sice Umělecká beseda.ké bmělecká besedě provésti celý, na počátku vytčený dalekosáhlý programm, na nějž jí nestačilo hmotných prostředkův, ale přes to vykonala za doby svého trvání velmi záslužné pro náš národ dílo, že úspěšně šířila národní vědomí v kruzích uměleckých a razila cestu české hudbě, českému umění výtvarnému, a jestliže sama v oboru pěstování umění a podporování umělců nemohla vykonati, co si předsevzala, dala v četných případech popud k činům takovým a mimo to její vlastní činnost v oboru národně uměleckém stala se vzorem pro četné nové spolky národní a umělecké, jež časem vznikly a rozdělily se o činnost, soustředěnou původně jen v Umělecká beseda.ké bmělecká besedě a jejích třech odborech. Literární odbor pořádal prvé české přednášky a rozhovory literární, zavedl veřejné přednášky pro širší obecenstvo, pořádal prvé vycházky k historicky a umělecky památným místům v Praze s odbornými výklady, on první začal zakládati české knihovny v místech ohrožených germanisací, zvláště ve Slezsku a na Moravě; hudební odbor vystoupil s prvými českými koncerty abonnentními a populárními; výtvarný odbor pořádal v Praze prvé české a slovanské výstavy, zasazoval prvé pamětní desky, prvý se počal ujímati starobylého rázu města Prahy, hájil uměleckých památek a uchovával je. Pro své členy U. b. pořídila vybranou knihovnu literární, uměleckou, veliký archiv hudební, archiv literární, pořádala umělecké zábavy a koncertní i literární večery, vydává od r. 1870 pravidelné roční praemie obrazové, plastické neb knihové, od r. 1872 pořádá pravidelné slosování uměleckých děl výtvarných, hudebních i literárních a od r. 1890, převzavši úkol »Matice hudební«, vydává laciné skladby hudební, mezi nimiž vynikají zejména operní a klavírní díla Bedř. Smetany. Činnost Umělecká beseda.ké bmělecká besedy vykazuje několik fasí zdvihu a poklesu. Prvé období za předsednictví škol. rady Jos. Wenziga od r. 1863 do 1869 vyznačovalo se nadšenou činností prvopočátečnou, jež však záhy zaražena jednak válkou r. 1866, jednak nedostatečným zřetelem k finančním silám spolkovým. Do této periody spadá velkolepá slavnost Shakespearova, pořádaná Umělecká beseda.kou bmělecká besedou 23. dub. 1865, vydávání prvního českého kritického časopisu »Obzor literární« (1867), výstava Lessingova »Husæ, Čermákových podobizen knížecí rodiny černohorské, zachránění a obnovení kaple sv. Kříže v Poštovské ulici, zachránění zbytků Krocínovy staroměstské kašny, hájení letohrádku Hvězdy a Prašné brány, několik velikých koncertů, mezi nimiž zvláště Smetanovy abonnentní koncerty z r. 1865. Počet členů, jenž r. 1866 dostoupil 897, sklesl r. 1869 na 473. V období druhém za předsednictví dra Jak. Škardy (1869 – 73) a dra Jana Strakatého (1873 – 90) U. b. dostoupila největšího rozkvětu. Činnost její ve své mnohostranosti se ustálila a vhodné, vkusně upravené místnosti v domě Měšťanské besedy umožnily rušný život společenský. Literární odbor za vedení Vítězsl. Hálka byl v tu dobu střediskem všeho mladšího českého světa literárního a schůze odborové bývaly neobyčejně animované; odsud vyšel podnět k vydávání »Poesie světové« (1871), opatřeno vydání básní Mayerových a samouka Fr. Chládka, dán popud k velkolepé slavnosti Jungmannově (1873), vydáno pod redakcí Nerudovou slavnostní dílo »Národ sobě«, z jehož výtěžku odevzdáno na stavbu Národního divadla 11.677 zl. r. č. (1880); péčí Fr. Dvorského založeno od r. 1871 množství knihoven nejprve ve Slezsku a na Moravě, pak i v Čechách. Hudební odbor počal od r. 1886 pořádati své populární koncerty, k jejichž zabezpečení přispěli Hans Bülow (1886) a Petr Iljič Čajkovský (1888) značnými výnosy svých koncertů; s velikým zdarem pořádána r. 1887 oslava Mozartova. Výtvarný odbor uspořádal výstavy Matejkových obrazů »Unie lubelská« (1870), »Štěpán Bátorį (1873), »Hold pruský« (1884), Jarosl. Čermáka »Raněný Černohorec« (1874), Siemiradzkého »Živé pochodně Neronovy« (1879); první výhradně českou výstavu kollektivní v Měšťan. besedě r. 1871, posmrtné výstavky Mánesovu, Čermákovu. R. 1885 uspořádal výstavu obrazů Vereščaginových a od r. 1888 pořádal své pravidelné výstavky vánoční. V témž období zasazeno 27 pamětných desek na domech, v nichž žily neb zemřely vynikající osobnosti české; sem spadají deska Purkyňova, Palackého, Mánesova. Čelakovského, Husova, Havlíčkova, Jarosl. Čermákova, Hálkova, Jungmannova, Šafaříkova, Erbenova. Hálkovi postaven r. 1882 pomníček na Karl. náměstí; V. Levému náhrobní památník na hřbitově vyšehradském (1887). Umělecká pozůstalost V. Levého (modely téměř všech jeho soch) získána Umělecká beseda.kou bmělecká besedou a převezeny z Říma do Prahy r. 1871. I v tomto období hájeny s úspěchem umělecké památky a starobylý ráz města Prahy; šlo v tu dobu o zachování vyšehradské skály, o staré kamenné kašny pražské, o Mánesův orloj, klášter sv. Anežky, o starobylý ráz velkého náměstí staroměstského atd. Počet členů, díky vhodně voleným praemiím členským (hlavně obrazům Čermákovým) a zavedenému od r. 1872 slosování uměleckých děl, stoupal od r. 1870, kdy činil zas 728, do r. 1881, kdy dostoupil čísla 1927, načež zvolna klesl na 1706. V období třetím za předsednictví architekta Jana Zeyera (1890), malíře Soběsl. Pinkasa (1891 – 94), sochaře Bohusl. Schnircha (1895 – 1901) a spisovatele Frant. Heritesa (od r. 1901) činnost Umělecká beseda.ké bmělecká besedy na venek znenáhla ochabuje a obmezuje se hlavně činností vnitřní. Celá řada spolkův uměleckých a literárních, vzniklá od let osmdesátých, převzala velikou čásť té činnosti, která dříve soustřeďovala se jen v Umělecká beseda.ké bmělecká besedě, a proto zvolna obmezuje se i činnost besedy, která se stává spolkem přátel umění, jejichž uměleckým potřebám se hoví pořádáním literárních a hudebních večírků, jež zvláště živé a hojně navštěvované byly v době, kdy místnosti besední nacházely se v paláci Zemské banky, dále praemiemi, slosováním a vydáváním laciných hudebních skladeb nejpřednějších mistrů českých. Pokus o založení vlastního orgánu besedního opět se nezdařil, neboť »Obzor literární a umělecký«, jejž U. b. vydávala r. 1902, skončil deficitem 3297 K. Populární koncerty, jež r. 1902 překročily číslo 60, přestaly po r. 1903, poslední vánoční výstavka pořádána r. 1904. R. 1898 uspořádána souborná výstavka obrazů Karla Purkyně a r. 1901 posmrtná výstava životního díla Bohusl. Schnircha. Umělecké sbírky besední rozmnoženy od let devadesátých kollekcí posmrtných mask vynikajících českých nebožtíkův. Počet členův rozmohl se značně v tomto období a dostoupil r. 1902 čísla 3719; od té doby opět zvolna klesá. R. 1903 přiřčena Umělecká beseda.ké bmělecká besedě za čtyřicetiletou zdárnou činnost ve prospěch českého umění a města Prahy zvlášť zlatá záslužná medaille města Prahy. Hbý.

Související hesla