Ural

, řeka v Rusku a Kazachstánu na pomezí Evropy a Asie; délka 2 428 km, plocha povodí 230 000 km2, průměrný průtok 400 m3/s. Pramení na Jižním Uralu, teče k západu a jihu, na dolním toku protéká Kaspickou nížinou a ústí do Kaspického moře. Splavný od Uraľsku.

Ottův slovník naučný: Ural

Urál: U., dříve Jajik, řeka ruská, tvořící dolním tokem hranici mezi Evropou a Asií. Pramení se v gub. orenburské v pohoří Urálském (na vých. jeho svazích) s hory Nažin-tau pod 54° 42' s. š., teče po Orsk směrem jižním, odtud až k Uralsku západním (tvoří částečně hranici orenburské gub. a turgajské oblasti), od Uralska až po pětiramené deltové ústí do Kaspického moře jižním. Částí středního toku a celým dolním náleží do uralské oblasti. Kdežto prameny jeho jsou asi ve výši 650 m, dolním tokem probíhá kaspickou proláklinou; bažinaté ústí stále se zanáší. Celá délka řeky měří 2396 km, poříčí zaujímá 219.910 km2 (udává se též 249.500 km2); největší šířka jest 160 m. Hloubka zejména v dolním toku jest malá. Z celé délky jest jen asi 950 km splavných. U Orenburku jest Urál: u. 210 dní ledu prost. Spád není veliký. Hlavnější pobočky Urál: u. u jsou s prava: Tanalyk, Sakmara, Čagan, s leva: Or, Ilek, Utva, Soljanka. Urál: u. jest hlavním pramenem blahobytu urálských kozáků: v jeho údolí jest mnoho lesův a lučin; ve vodách loví se hojně ryb. Urál: u. jest snad jediná řeka určená v dolním a ve středním toku výslovně jen rybolovu. Od Uralska, kde zřízen jest »učut« (zvláštní druh jezu), dolů zapověděna jest, vyjmouc dobu jarní, všechna plavba (i přeprava s břehu na břeh jest velmi obmezena), aby ryby se neplašily. Rybářství vůbec upraveno tu zvláštními řády a zákony čili »pravidly rybolovu v uralském kozáckém vojskų, jak praví N. A. Borodin. Celkem zabývá se rybařením asi 10.000 příslušníků kozáckého vojska a 5000 – 6000 jiných dělníků. Loví se hlavně jeseter, stěrleď a j. Pp.

Související hesla