Úranos

, řecká mytologie bůh nebe a samo nebe; první vládce nad světem po prvopočátečním Chaosu. Zrodil se bez otce z matky země Gaie a spojil se s ní v manželství. Zplodil dvanáct Títánů, tři jednooké obry Kyklópy a tři padesátihlavé a storuké obry Hekatoncheiry (které pro jejich zpupnost a ohavnost uzavřel do nitra země). Všechny své děti Úranos nenáviděl; proto na prosbu své matky Títán Kronos srpem zbavil otce mužnosti a sám se prohlásil za nejvyššího vládce nad světem. Úranos je tak prvním představitelem bohů svržených vlastními dětmi. Z kapek jeho krve, které dopadly na zem, se zrodili Giganti a Erínye, z pěny moře rozvířeného jeho genitáliemi či krví se zrodila bohyně Afrodíté. Mýtus o Úranovi symbolizuje prvotní spojení nebe a země, respektive nerozlišenou, tzv. uroborickou jednotu všeho (viz též Urovoros).

Ottův slovník naučný: Úranos

Uranos slul starořecký bůh nebes, jejichž plodistvá síla teplem a vláhou se jevící proniká zemi; s chotí svou Gaií, bohyní země, zplodil Titany, dále tři Kyklópy (Bronta, Steropa, Arga) a tři Hekatoncheiry (Kotta, Briarea a Gya). Když pak tito i vlastnímu otci zdáli se příliš mohutnými, uvrhl je zpět v nitro země. Gaia, jsouc jimi trýzněna, vyrobila ze železa srp a vyzvala Titany, aby ji na Uranovi pomstili; k tomu se uvolil jediný obmyslný Kronos. Podle versí odchylných též Musy i Moiry uváděny jako dcery Urana a Gaie. klk.

Související hesla