Uzbekistán

, Uzbecká republika, uzbecky Uzbekiston Žumhurijati– stát ve střední Asii; 447 400 km2, 24,0 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 54 obyv./km2, hlavní město Taškent (2,1 mil. obyvatel, 1995); úřední jazyk uzbečtina, měnová jednotka sum = 100 tijinů. Administrativní dělení: 12 oblastí a 1 autonomní republika. – Západní a střední část země tvoří Turanská nížina a pouště Kyzylkum a Karakum. Na východě zasahují horská pásma Ťan-šanu (až 4 500 m n. m.) a Alaje. Silně kontinentální suché podnebí s velkými rozdíly teplot; lednové průměry – 6 až +3 °C, červencové 26 – 32 °C, srážky 100 – 400 mm ročně. Stálé řeky jen v horách, na okrajích pouště vysychají; největší je Amudarja, která občas ústí do Aralského jezera (zmenšování plochy v důsledku nadměrného odběru závlahové vody). Pouštní a polopouštní rostlinstvo, v horách výškové stupně vegetace. – Obyvatelstvo tvoří zejména Uzbekové (74 %, 1994), Rusové (5,5 %) a Tádžikové (5 %). Náboženství převážné muslimské (sunnité). Přirozený přírůstek obyvatel 2,0 % ročně (1997). Střední délka života mužů 66 let, žen 72 let. Negramotnost 3 % (1992). Urbanizace 38 % (1997). – Hospodářsky málo rozvinutý zemědělský stát. Hrubý národní produkt 1 020 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 46 % v zemědělství, 18 % v průmyslu (1995). Obdělává se 10 % plochy (většina zavlažovaná), pastviny pokrývají 47 %, lesy 4 % území. – V zemědělství převažuje rostlinná výroba. Pěstuje se zejm. bavlník (3,9 mil. t surové bavlny, 1,1 mil. t vlákna, 1997, 5. místo na světě), ovoce, zelenina, brambory, rýže, vinná réva, ječmen, kukuřice. Chov ovcí (8,0 mil. kusů, 1997, též karakulské ovce), skotu (5,0 mil. kusů), bource morušového. Těží se zemní plyn (45,3 mld. m3, 1995), uhlí, měď, zlato. Průmysl zpracovává bavlnu, dále textilní, strojírenský, hutnický, potravinářský, chemický. Dopravní síť řídká. Hlavní letiště Taškent. – Ve starověku byla oblast Sogdiany a Baktrie součástí perské říše; 329 př. n. l. dobyta Alexandrem III. Velikým. Ve 3. – 2. stol. př. n. l. se Baktrie odtrhla od říše Seleukovců; rozdrobena na městské státy. 706 – 715 připojena k arabskému chalífátu a islamizována. Od 10. stol. zde vznikaly samostatné státy. 900 – 1005 Uzbekistán ovládnut perskými Sámánovci, v 10. – 13. stol. rozdělen mezi turecké Karachánovce, Ghaznovce, Seldžuky a Chorezm. 1220 Buchara dobyta Čingischánem, připojena k ulusu (údělu) Čagataje, 1370 – 1506 Samarkand sídlem říše Timurovců. V 15. – 17. stol. uzbecká říše Šajbánovců, od 17. stol. chivský a bucharský chanát. Za ruské expanze v letech 1864 – 76 kokandský chanát a Taškent připojeny k Turkestánské gubernii, Buchara a Chiva se staly ruským protektorátem. 1920 – 24 ustavena Bucharská a Chorezmská lidová sovětská republika. v roce 1918 zřízena Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika (SSR), připojena k Sovětskému svazu, 1924 vytvořena Uzbecká SSR a 1925 včleněna do SSSR jako svazová republika. 1991 Uzbekistán vyhlásil nezávislost. 1994 Uzbekistán a Kazachstán podepsaly v Taškentu dohody na vytvoření zóny volného obchodu. – Uzbekistán je nezávislá republika, člen Společenství nezávislých států. Hlavou státu je prezident, volený obyvatelstvem na 5 let. Zákonodárným sborem je jednokomorový Madžlis (250 členů). Poslední parlamentní volby se konaly v prosinci 1999. Prezident I. A. Karimov.

Tabulka: Uzbekistan- Predstavitele
PREZIDENT
od 1991 Islam Abdigajevič Karimov
  
Související hesla