Valais

, německy Wallis – kanton v jižním Švýcarsku; 5 225 km2, 274 000 obyvatel (1999), správní středisko Sion (26 600 obyvatel, 1998). Osu tvoří řeka Rhôna. Francouzsky a německy mluvící obyvatelstvo. V údolích vinařství a ovocnářství. Hydroelektrárny. Významný cestovní ruch.

Ottův slovník naučný: Valais

Valis: (něm. Wallis, fr. Le Valais), švýcar. kanton mezující na j. s Italií, na z. s Francií, na s. se švýc. kantonem vaudským, bernským, na v. urijským a ticinským, měří 5247 km2. Náleží k nejhornatějším kantonům švýcarským, neboť zabírá pouze horní údolí Rhônu suženého s obou stran mohutnými pásmy alpskými, pokrytými z valné části věčným sněhem a ledem. Severní hranice počínající na v. na Dammastocku (3633 m), s něhož splývá Rhónský ledovec, postupuje přes Grimselské sedlo na nejvyšší hřeben Bernských Alp. Jde přes Finsteraarhorn (4275 m), Pannu (4187 m) k Tschingelhornu (3550 m), tak že do Valisu náleží ještě ohromný ledovec Aletschský, jenž splývá hluboko do údolí (1353 m). Překročivši údolí Lötschenské, z něhož má nyní býti proražen tunnel na severní stranu Bernských Alp, hranice postupuje přes Wildstrubel na skupinu Diablerets (3313 m), načež sestupuje po svahu Dent de Morcles k Rhônu, který náleží k Valisu pouze levým břehem až k ústí do Genevského jezera. Ale hranice brzo opouští břehy jezera a postupuje k jv. přes nejvyšší hřeben Alp Savojských až k průsmyku Vel. sv. Bernarda. Odtud otáčí se k v. přes sněžné a ledovcové pláně Alp Penninských, štít Matterhornu (4505 m), k Dufourovu štítu (4638 m) ve skupině Monte Rosy. Potom ohýbá se odtud k sv. po rozvodí rhônskoticinském, a překročivši průsmyk Simplonský a Furku končí se opět na Dammastocku. Kryje se tedy rozloha celého kantonu skoro s úvodím horního Rhônu, do něhož spějí s obou stran horské bystřiny tvořící často krásné vodopády. Pobočky s pravé strany jsou nepoměrně kratší přítoků s leva, neboť na sev. sklánějí se Bernské Alpy sráznými stěnami, s nichž řítí se často celé skály. Na j. vznikla táhlá údolí, vynikající romantickými partiemi, tak že se stala světoznámými (Zermattské). Následkem těchto horopisných poměrů převládá ve Valis- u přerůzné podnebí: od mírného podnebí kol Martigny a Genevského jezera, kde daří se vinná réva i všeliké ovoce, do studeného podnebí věčnosněžných ledovcových pouští. Z těchto příčin obyvatelstvo počtem 114.158 duší (1900) soustřeďuje se hlavně podle Rhônu, méně v jižních, nejméně v severních údolích. Po stránce náboženské panuje tu jednota, neboť katolictví převládá úplně, za to po stránce národnostní obyvatelstvo dělí se na Francouze (74.247), Němce (34.306) a Vlach (5696). Národnostní hranice překročuje u Sidersu rhônské údolí, ale mění se ve prospěch Francouzů. Největší čásť obyvatelstva věnuje se zemědělství, zabravši níže položené končiny rhônského údolí. Tu se pěstuje kukuřice, zelenina, ovoce, a to i některé druhy jižní, hojnost vína (kol Sittenu a Sidersu), které silně se vyváží. Mnoho zemědělců zabývá se zároveň v létě chovem dobytka na Alpách, tak že kanton poměrně malý, vykazující plných 54% neproduktivní plochy, měl r. 1901 71.659 kusů skotu, 19.000 kusů vepř. dobytka, 47.831 ovcí a 29.527 koz. Lesy (753 km2) stojí pod přímým dozorem spolkové vlády. Těžba nerostného bohatství obmezuje se na dolování anthracitu, méně niklu a kobaltu, lámání mramoru, vápence a břidlice. Za to průmysl dík hojnosti vodní sily se rozvíjí; nyní jsou tu továrny na mýdlo, konservy, dynamit, tabák a sklárny. Značný příjem plyne obyvatelstvu ze vzrůstající návštěvy turistů, která stoupne ještě více od otevření simplonského tunnelu. Hlavní trať Valisu je dráha Bouveret-Brig, od níž odděluje se ve Vispu simplonská trať přes Zermatt, Simplon do Doma d'Ossola v Italii. S ostatními kantony prostředkují spojení poštovní silnice vedoucí přes průsmyk Rufenenský, Grimselský a Furku.Ústava neliší se od ústavy většiny švýcarských kantonů: je demokratická a repraesentativní. Zákonodárná moc náleží radě na 4 léta volené, jež ze sebe volí pětičlenou státní radu s mocí exekutivní. Kanton vysílá do národ. rady 6, do spolkové rady 2 zástupce. Administrativně dělí se na 13 okresů. Hl. město je Sitten. O vzdělání se stará vedle 293 obecných škol: 1 lyceum opravňující k akadem. studiu, 2 lycea bez tohoto práva, 4 ústavy pro vzdělání učitelů, 1 reálka, kněžský seminář a ústav pro hluchoněmé. Znak má v červenobílém, kolmo rozděleném poli 13 hvězd (okresů). Dějiny. V nejstarších dobách Valis. byl osídlen keltskými kmeny, kteří byli za Caesara podrobeni Římu. Ve středověku náležel k Burgundsku, ale ve XIII. stol. rozdělili se o něj Savojsko, biskup sittenský (Dolní Valis.) a říše Německá (Horní Valis). Tento spojil se r. 1416 s lesními kantony, vybojoval si svobodu a zmocnil se i Dolního Valisu, kde si pojistil nadvládu. Teprve ústava Helvetské republiky z r. 1798 přinesla rovnost obou částí, ba r. 1802 Valis stal se autonomním. Ale již r. 1810 připojen Napoleonem k Francii jako depart. Simplon. Po Pařížském míru r. 1815 Valis obdržel opět vlastni ústavu, která však zavdala podnět k dlouholetým zápasům mezi Horním a Dolním Valis-em. V onom převládli liberálové, v tomto klerikálové, kteří 21. kv. 1844 porazili liberály a prorazili s novou ústavou, dle níž školy dány pod církevní dozor a protestantská bohoslužba zakázána. R. 1845 Valis přistoupil k Sonderbundu. V nové ústavě dostala na krátko liberální strana převahu, ale později vlivem klerikálů zamítnut dvakráte návrh na opravu ústavy, která provedena byla teprve r. 1876. Valis jediný vedle kant. freiburského nemá referenda v zákonodárství.-Srv. Gay, Histoire du Valais (Pař., 1888); Gremaud, Documents relatifs ŕl' histoire du Valais (Lausanne, 1875-84, 5 sv.); Heierli a Öchsli, Urgeschichte des Wallis (Cur.,1896).

Související hesla