Válka o dědictví španělské

, vojenské střetnutí 1701 – 1713/14 mezi Francií, Bavorskem a Savojskem na jedné straně a koalicí Rakouska, Velké Británie, Nizozemí, Portugalska, Pruska a Hannoverska na druhé straně. Po smrti španělského krále Karla II. bojovali o jeho země Habsburkové (mladší císařův syn Karel VI.) a Bourboni (Filip V. z Anjou, vnuk Ludvíka XIV.). Habsburská koalice získala převahu v Německu a Itálii, ve Španělsku však dosáhli převahy Bourboni; v roce 1703 proti Vídni povstaly uherské stavy. Protože po smrti bratra Josefa I. zůstal Karel VI. jediným žijícím Habsburkem, vzniklo nebezpečí spojení španělských a rakouských držav, a tím ohrožení evropské rovnováhy. Proto v roce 1712 zahájila Velká Británie separátní mírová jednání; utrechtským mírem a rastattským mírem bylo dosaženo rozdělení bývalé španělské říše. Španělským králem se stal Filip V., španělská území v Itálii a Německu přešla pod Karla VI., Velká Británie získala Gibraltar, část severoamerických kolonií a monopol na dovoz otroků z Afriky do Ameriky.

Související hesla