Vaněček Josef Sylvestr

, český matematik. Zabýval se zejména syntetickou geometrií křivek a ploch a kinematickou geometrií. Své práce uveřejňoval převážně v publikacích Královské české společnosti nauk a v zahraničí.

Ottův slovník naučný: Vaněček Josef Sylvestr

Vaněček: V. Josef Silvestr, mathematik čes. (*1848 v Táboře). Studia reálná konal v Táboře a v Praze, načež r. 1870 věnoval se studiu architektury na král. polytechnickém ústavě v Praze, avšak nepříznivými poměry donucen, opustil r. 1873 tuto dráhu a vyučoval 11/2 roku na vyšší reálce v Osěku (Slavonii). R. 1875 stal se professorem na reálce v Jičíně, kde působil do r. 1906. Ve šk. roce 1878 obdržel celoroční dovolenou, které použil k pobytu v Paříži, kdež poslouchal přednášky na polytechnice (Mannheima) a Sorbonně (Bouqueta a Darbouxa). Po svém návratu počal uveřejňovati články z vyšší geometrie (částečně se svým bratrem M. N. Vaněččkem). Za práce tyto zvolen byl dopisujícím členem Société philomatique de Paris, Král. české společnosti nauk v Praze, belgické v Lutichu a České akademie Frant. Josefa pro vědy, slovesnost a umění, a též obdržel společně s bratrem cenu Šetkovu a Weyrovu. Od roku 1886 je správcem průmyslové a obchodní školy pokračovací v Jičíně. Vydal samostatné spisy: Pošinování geometrických útvarův (Jičín, 1880), kdež seznamuje čtenáře s elegantními methodami Mannheimovými; Křive čáry rovinné a prostorové (t., 1881); O dějinách geometrie (Pardubice, 1882). Dále uveřejnil pojednání: Von der allgemeinen Inversion (Akademie, Mnichov); Sur l'inversion générale (Akademie, Paříž); Sur la génération des surfaces (t.); Sur un mode de transformation des figures dans l'espace, 7 článků (t.); Sur l'involution des dimensions supérieures, 3 články (t.); Sur les surfaces du 2ième, 3ième et du4ième ordre; pak Sur le contact des figures inverses avec les figures polaires réciproques des figures directrices (Akad., Petrohrad); Sur l'inversion générale (Král. společnost nauk v Londýně). Pět článků: O svezcih i redovih čunjosekâ; O občenitih svezcih te redovih čunjosekâ; O občenitoj inversiji te transformaciji pomoću reciprokih provodnica; O posebnoj plohi četvrtoga stupnja; Konstrukcia osih čiklickih ravnina čunjaste ploche drugog stupnja (Akademie, Záhřeb); Sur les faisceaux de surfaces du second ordre; Sur la transformation des figures polaires réciproques (Král. společn. nauk v Lutichu). Při mathematickém sjezdu v Rouenu čten a uveřejněn byl článek Vaněčečkův Explication de la transformation par rayons vecteurs réciproques, jímž i opraveny některé starší názory o reciprokých průvodičích. Král. česká společnost nauk uveřejnila těchto 13 prací: O všeobecné inversi; O čarách a plochách inversních 2. stupně; O zvláštní ploše 4. řádu; Poznámka ku všeobecné inversi; O vytvoření čar a zvláštních ploch sborcených; O plochách sborcených a kuželosečkových; Svazkové vytvořování křivek rovinných; O vytvoření křivek po způsobu Mac-Laurinovu; O křivkách čtvrtého řádu se třemi dvojnými body; O vytvoření křivek; Nové vytvořování svazku kuželoseček; Sur le réseau de coniques du deuxième indice; Sur le réseau de coniques du 2nième indice; Sur le faisceau de coniques du 2nième indice. Milánský časopis »Annali di Matematica pura ed applicatæ uveřejnil dvě obsáhlé práce: Sur la génération des surfaces et des courbes gauches par les faisceaux de surfaces a Contact des faisceaux des surfaces. Česká akademie uveřejnila 3 práce: Plochy orthogonálné; Svazky orthogonálných hyperboloidů; Plocha kardioido-hyperboloidová. Jiného druhu práce jsou: Raum-Epicycloiden (Akad., Vídeň); Sur les ellipses décrites par les points invariablement liés a un. segment constant et sur une surface circulaire du 8ième ordre (»Bulletin de la Société mathématique de France«). Plochy této lze užíti ke konstrukci krovu monumentální budovy, jejíž půdorys tvoří dvě křížem položené ellipsy. Krokve jsou samé shodné půlkružnice a místo hřebenu dostane se plocha omezená ellipsou vodorovnou (rozhledna). Posléze přispěl do »Časopisu pro pěstování mathem. a fys.« těmito články: Pošinování úhlu v rovině (IX.); Geometrie u Indů (X.); Organické vytvořování čar a ploch 2. stupně (X.); O čarách a plochách druhého stupně (XIII.); Opravy chybných rčení při transformaci pomocí reciprokých provodičů (XIV.); O bicirkulárné šestiřadce (XVI.). Vaněčečkovy publikace nesou se hlavně trojím směrem: jednají o všeobecné inversi, o involuci vyšších rozměrů a dále zabývají se vytvořováním křivek a ploch ze svazků těchto útvarů. Studie o všeobecné inversi vedly k některým opravám dosavadních názorů, jakož i k vytvoření ploch vyšších řádů. Při involuci rozšířeny podstatně základy této geometrické větve a zavedeny nové prvky. – Ačkoliv Vaněček: v., působě na venkovské, po dlouhý čas nižší reálné škole, vyvinul tak bohatou literární činnost, přece nedosáhl ani toho, aby přesazen byl do Prahy, kde by nalezl ovzduší svému duchu přiměřenější. AP.