Vánoce

, výroční křesťanské svátky na památku narození Ježíše Krista. Nahradily předkřesťanský svátek zimního slunovratu. 25. prosince je slavnost Narození Páně (hod Boží vánoční), jíž předchází Štědrý den. K Vánocům patří též svátek sv. Štěpána (26. 12.), neděle Boží rodiny, slavnost Mláďátek (28. 12., vzpomínka na děti povražděné Herodem), slavnost Panny Marie Matky Páně (1. 1., Nový rok), slavnost Zjevení Páně (6. 1.) s připomínkou příchodu mudrců od východu (Tří králů) do Betléma; následuje neděle Křtu Páně, kterou Vánoce končí. V roku liturgickém Vánocům předchází advent. Slavení Vánoc je spojeno s množstvím nenáboženských zvyků magické povahy (např. obdarovávání, věštění, zajišťování příští úrody, kolední obchůzky, zdobení stromku). Z původně výhradně náboženských svátků se staly hlavním rodinným svátkem ve většině křesťanství světa.

Ottův slovník naučný: Vánoce

Vánoce (t. j. svatá noc), veliký svátek církevní zasvěcený památce narození Páně dne 25. prosince. Němci zovou jej Weihnachten, Angličané Christmas, Francouzi Noël (t. j. Natalis), Rusové Rožděstvo Christovo, Slováci Kračún (t. j. nejkratší den), Jihoslované Božic (t. j. mladý Bůh, syn Boží). Svátek tento zavedla církev ve IV. stol. a přizpůsobila jej k slavnosti pohanské zimního slunovratu, kdy podle domnění lidu »slunce se rodí« (dies natalis Solis invicti, jejž církev přeměnila na festum nativitatis Christi) a chystá se obrat k létu. V tu dobu Římané slavívali svoje Saturnalie a bezpochyby též jiní národové pokládali dobu zimního slunovratu za dobu posvátnou a tajemnou. Svědčí o tom posavadní zvyky a pověry Štědrého večera, té chvíle tajemné, plné kouzel a čárů, kdy veškerá příroda jest oživena, kdy domácí hovádka mezi sebou hovoří a člověku odhaluje se budoucnost. Jihoslované přinášejí do domu a zapalují badnjak a na boží hod vánoční očekávají první návštěvu polaznika n. polažajnika, který přišed sype na práh obilí a udeřiv lopatou do hořícího badnjaku, až jiskry lítají, říká: »Ovoliko (tolik) goveda, ovoliko konjâ, ovoliko kozâ, ov. ovacâ, ov. krmakâ (krmníků), ov. košnicâ (úlů), ov. sreće i napredka (štěstí a zdaru)«. To prý přináší štěstí. – U nás na boží hod vánoční chodí koledníci zpívajíce a dárky sbirajíce. Hospodářové přejí sobě, aby o vánocích mrzlo a bylo jasno, neboť podle jejich pranostiky: »bílé vánoce, zelené velkonoce; světlá koleda, tmavá (plná) stodola; jasné vánoce, mnoho vína a ovoce; lepší vánoce třeskuté než tekuté« a j.

Související hesla