Vardar

, řecky Áxios – řeka na Balkánském poloostrově; délka 420 km, plocha povodí 22 400 km2. Pramení v pohoří Šar Planina v Makedonii, teče převážně k jihovýchodu, ústí v Řecku do Soluňského zálivu Egejského moře. Nesplavný; zavlažování. V okolí intenzívní zemědělství. Údolím Vardaru prochází významná dopravní trasa ze střední Evropy.

Ottův slovník naučný: Vardar

Vardar (ant. Axios), nejdůležitější řeka v Makedonii, pramenící se v tur. vilájetu kosovském na vých. svahu Šar Planiny, protéká od Gostivaru (485) Tetovským polem směrem sev.-vých., načež pod Ljubetenem obrací k j.-vých., ve kterémžto směru setrvává až k svému ústí. Než dorazí ke Skoplji, přibírá s prava Tresku, později s leva Lepenac. Do tohoto vtéká jedno rameno Neredimky, kdežto druhé rameno spěje do Sitnice a náleží tudíž k úvodí dunajskému. Za Skopljí Vardar vstupuje znova do bažinaté roviny, v níž cikáni dobývají ledek, a přijímá s leva Pčinju, plynoucí od srbských hranic. Potom míjí Veles a přijímá Bregalnicu, jejíž úvodí zabírá celý j.-východ vilájetu kosovského. O 13 km níže vtéká do něho s prava nejmocnější pobočka Černá řeka (Crna reka), která odvodňuje bitolskou kotlinu. Brzo pak Vardar vstupuje do pusté a divoké soutěsky Železná vrata (Demir-kapu), sledován jsa stále nákladnou železniční tratí a starou silnicí, založenou prý král. Markem. Zavlaživ kotlinu Boemii, vstupuje znova do soutěsky 10 km dlouhé, t. zv. Cikánského průsmyku (Čingane Derbend). Potom proudí pod železničním mostem o 17 pilířích a vstupuje do úrodné, nesčetným ptactvem oživené nížiny, jež podle něho nazývá se Vardarií (též Kampanií). V rostlinstvu převládá již jižní ráz (bavlník, moruše, fíkovník). U Amatova Vardar přijímá výtok jez. Amatova, do něhož vlévá se prostřednictvím jez. Ardžanu výtok z jezera Dojpanského (150 m). Posíliv se s leva Bistricou, Vardar vlévá se do Solunské zátoky jz. od Solunu. Délka toku měří 339 km.

Související hesla