Velká Morava

, Velkomoravská říše – první státní útvar Slovanů na území ČR a Slovenska; vznikl asi po porážce Avarů kolem roku 833 násilným připojením Nitranska k území knížete Mojmíra I. Za Rastislava byli 863 pozváni byzanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj (viz též misie cyrilometodějská). V roce 870 po zajetí Rastislava a uvěznění Svatopluka I. byli na Velkou Moravu dosazeni franští místodržící. Povstáním Moravanů a dosazením dalšího Mojmírovce Slavomíra na trůn byla Velká Morava obnovena. Svatopluk byl postaven do čela franského vojska proti vzbouřeným Moravanům. Přidal se na moravskou stranu a porazil franské vojsko. Za vlády Svatopluka (870 – 894) došlo k územnímu rozšíření (Panonie, Potisí na jihu, Polabští Srbové, Poodří na severu a severozápadě), spojenému často s šířením křesťanství (Čechy, Vislansko). Po smrti Svatopluka se říše rozpadla (895 se osamostatnily Čechy). V roce 885 po Metodějově smrti byli vyhnáni jeho žáci, kteří odcházeli do Čech, Bulharska a Chorvatska. Spory o trůn mezi Svatoplukem II. a Mojmírem II. říši oslabily. 905 – 906 Velká Morava zanikla po porážce s Maďary. K nejvýznamnějším centrům říše patřily Mikulčice (nejspíše Staré město Rastislavovo s názvem Morava), Uherské Hradiště a Staré Město (původně asi Velehrad), Nitra (Nitrava), sídlo biskupa Wichinga, a údělné knížectví Bratislava (Bresalaupurc), v Čechách Stará Kouřim, Levý Hradec, Pražský hrad, ve Vislansku Krakov, Načasovice. Typické jsou velmožské dvorce s vlastnickým kostelem, pohřebištěm a hospodářským zázemím (Břeclav-Pohansko, Ducové, Budeč). Velká Morava se podílela na dálkovém obchodě, předpokládá se napojení na Hedvábnou cestu (nálezy hedvábí, importů z Volžského Bulharska ap.). Nepoužívala však vlastní mince (jen sekerovité železné hřivny jako předmincovní platidlo).

Související hesla