Viktorie

, britská královna od roku 1837 z dynastie hannoverské; vnučka Jiřího III. Od 1876 indická císařovna. Podporovala politiku konzervativců (zvl. R. Peela a B. Disraeliho) a aktivně zasahovala do veřejného dění a zahraniční politiky. Příznivě nakloněna vztahům s Německem, odmítala však osobnost O. von Bismarcka-Schönhausena. Její vláda, zv. viktoriánské období, znamenala pro Velkou Británii dobu největšího rozmachu a stability, zároveň však byla dobou kulturního zploštění a příznačné prudérie. Za její vlády v roce 1851 v Londýně proběhla 1. světová výstava.

Ottův slovník naučný: Viktorie

Viktoria: V. Alexandrina, královna Veliké Britannie a Irska (*1819 – †1901), jediná dcera vévody z Kentu a princezny Marie Louisy sasko-koburské, nastoupila r. 1837 po svém bezdětném strýci Vilémovi IV., r. 1840 zasnoubila se se svým příbuzným princem Albertem sasko-koburským. Vláda její vyznačovala se přísnou konstitučností, ač milejší jí byli celkem toryové; zvláštní oblibě se u ní těšil Disraeli. R. 1876 přijala titul císařovny indické. Po smrti svého manžela (1871) vzdalovala se větší společnosti. Sama napsala vzpomínky ze svého života v Early years of the Prince Consort (1867 a něm. Gotha, 1868), v Leaves, from the journal of our life in the Highlands (1867), v More leaves from the journal of our life in the Highlands (1884). Z jejích 9 dětí jmenujeme: princeznu Viktorii, pozd. císařovnu něm., krále Eduarda VII., princeznu Alici, později velkovévodkyni hesskou, Alfreda, vévodu z Edinburku, pozd. vévodu sasko-kobursko-gotského, princeznu Helenu, r. 1866 zasnoubenou s princem Kristiánem šlesvicko-holštýnsko sonderburg-augustenburským. Srv. Tooley, The personal life of queen Viktoria: v. (Lond., 1897); Holmes, Queen Viktoria: v. (t.,1897; 2. vyd.1901); Mrs. Oliphant, Queen Viktoria: v. (t., 1901); Lee, Queen Viktoria: v. (t., 1902).

Související hesla