Vinohradnictví

, odvětví rostlinné výroby zabývající se pěstováním révy vinné (Vitis vinifera) pro sklizeň stolních a moštových hroznů. Vyšlechtěno velké množství odrůd s různými požadavky na výnos, kvalitu plodů a rezistenci rostlin proti chorobám a škůdcům. Odrůdy révy vinné se dělí na moštové (určené pro výrobu vína) a stolní (určené k přímému konzumu). – První zmínky o vinohradnictví v českých zemích pocházejí z konce 9. stol.; největší rozkvět za vlády Karla IV. V současnosti se ve světě réva vinná pěstuje na ploše asi 10 mil. ha. V ČR se réva pěstuje v klimaticky vhodných oblastech (průměrná roční teplota nad 9 °C, optimum ročních srážek 600 – 800 mm), zejm. v nejteplejších oblastech jižní Moravy, v Čechách zejm. v okolí Mělníka, Roudnice nad Labem a Litoměřic. V menším rozsahu se réva pěstuje v různých oblastech na jižních svazích a ojediněle i ve vyšších polohách na opěrných zdech s jižní expozicí. Réva je náročná na kvalitu půdy (strukturu, zrnitost, obsah humusu a minerálních látek). Vyvazuje se k vhodným oporám a různě se tvaruje. Podle výšky kmínku se rozlišuje tzv. nízké vedení (0,2 – 0,4 m), středně vysoké vedení (do 0,8 m), vysoké vedení (nad 0,8 m). Pro kulturní odrůdy se používají různé podnože, které ovlivňují vlastnosti révy (např. odolnost vůči škůdci mšičce révokazu). Každoročně v období vegetačního klidu nebo v období vegetace se provádí řez. Viz též vinařství.

Související hesla